KOMENTÁŘ: Polsko budovalo největší armádu Evropy. Co se změní po volbách?

Po příchodu konzervativních bratrů Kaczynských k moci získalo polské vyzbrojování druhý dech. Na naše poměry Poláci netroškařili ani dříve, když s Němci dohodli další výhodné dohody na převzetí letounů MiG-29 a tanků Leopard 2A4. Poté, co však Rusko zaútočilo 24. února 2022 na Ukrajinu, se polské výzbrojní snahy rozjely na zcela novou úroveň. Zatímco Česká republika vydávalo na obranu dlouhodobě maximálně 1,5% HDP, Polsko vyhlásilo ústy vicepremiéra Kaczynského cíl dosáhnout 5%, když už nyní se pohybují mezi 3 a 4%.

Seznam toho, co Poláci nakupují je jedním slovem neuvěřitelný. Když si pod sebe sepíšete všechny položky polského nákupního seznamu (kterých ještě jistě přibyde), zdá se, že Polsko míří k vybudování armády takové mohutnosti, že zastíní i mnohem větší země. Námořnictvo by po zrušení dřívějšího ambiciózního projektu na vlastní plavidla mělo nakoupit tři pokročilé válečné fregaty britského typu 31. Letectvo pak obdrží kromě 48 letounů F-16, které již provozuje, dalších 32 „stealth“ letadel F-35. Poláci by kvůli Rusům na Ukrajině zároveň rádi rychle rozšířili svou flotilu F-16, protože však Lockheed Martin nemá volné výrobní kapacity, obrátili se na korejské výrobce, kteří pro Polsko vyrábí 48 letounů F/A-50.

V rámci programu Kruk na nákup bitevních vrtulníků bylo oznámeno, že se původní počet 32 rozšíří postupně až na 96 kusů, přičemž vítězem výběru se stala nejnovější verze E osvědčeného vrtulníku AH-64 Apache. Dále Polská armáda objednala 32 transportních vrtulníků AgustaWestland AW149. Speciální síly se mohou těšit na čtyři zvlášť upravené vrtulníky S-70i Black Hawk, námořnictvo obdrží první zásilku vrtulníků AgustaWestland AW101. Po dlouhém výběru Polsko kupuje také nové cvičné letouny, italské M-346 Master od firmy Alenia. Dopravní letectvo posiluje o pět transportních letounů C-130H Hercules. Nakupovat se bude také 44 dronů FlyEye, přičemž strategickým cílem je v příštích letech zavést až 1200 bezpilotních prostředků různé velikosti.

Výrazně posiluje také polská protivzdušná obrana, a to díky nákupu úspěšného amerického systému Patriot s raketami PAC-3, které jsou schopné bránit Polsko před útokem balistickými raketami. Patrioty doplní britský PVO systém v rámci programu Narew, jehož hlavní výzbrojí jsou protiletadlové řízené střely CAMM.

Velice významnou roli v polské armádě hrají a budou hrát tanky. Polsko objednalo ve Spojených státech tanky M1A2 Abrams v nejmodernější verzi SEP v3, které doplňuje 116 tanků starší verze M1A1 SA pro výcvik. Nákupy ve Spojených státech jsou přitom pro Polsko zejména odrazem politické nutnosti, Poláci sází na Spojené státy, jako hlavní garanty své nezávislosti na Rusku, když zejména vztahy s Německem a Francií kalí politické tahanice uvnitř Evropské unie, která (většinou oprávněně) kritizuje Kaczynského režim za někdy až diktátorské manýry tváří v tvář sílící polské opozici.

Jihokorejského tanku K2 Poláci objednali rovnou tisíc kusů. 200 jich dostanou z Jižní Koreje, dalších 800 už jich vyrobí sami ve svých podnicích. Pokud se Polsku podaří zavést tento počet tanků (a smlouvy jsou již podepsané, takže není důvod se domnívat, že by tomu tak být nemělo), vybuduje nejsilnější tankovou sílu mezi Moskvou a Atlantickým oceánem. Stejně jako Česká republika i Polsko musí obměnit svůj park bojových vozidel pěchoty a to vlastními i zahraničními konstrukcemi.

Nové smlouvy byly podepsány také na dodávky 672 kusů jihokorejských samohybných houfnic K9 Thunder a 520 amerických raketometů HIMARS, čímž se Polsko stane největším provozovatelem tohoto typu na světě, větším než samotné Spojené státy. Přibydou i vlastní raketové a dělostřelecké systémy ve stovkách kusů.

Polsko zkrátka buduje největší armádu v Evropě.

Co se změní po volbách?

Posilování bezpečnosti tváří v tvář čím dál nevyzpytatelnějšímu Vladimiru Putinovi je věcí, na které se polští politici shodnou napříč stranami. Některé modernizační projekty začaly už během předchozí Tuskovy vlády a nedá se očekávat trhnutí politickým kormidlem na opačnou stranu. Jisté změny však přeci jen nastanou.

Jako první se zřejmě změní méně viditelná, ale pro vztah společnosti k armádě velmi důležitá věc, kterou je finanční zajištění vojáků. Podle stobodového seznamu priorit pro prvních sto dní vlády, které Občanská platforma zveřejnila před volbami, dostanou všichni vojáci, neoprávněně propuštění po roce 2015, možnost vrátit se do služby. Zde se zjevně poukazuje na čistky, které v armádě provedl jejich politický konkurent. Kdo s bratry Kaczynskými a jejich politikou nesouhlasil, byl dříve nebo později odejit.

Nová vláda také slíbila voličům provést audit postupů povyšování a zadávání veřejných zakázek polské armády od roku 2015 a zdokumentovat všechna rozhodnutí s „významnými finančními dopady“ a to zejména pokud byla přijata mimo výběrová řízení. Vůbec tedy není vyloučeno, že některé oznámené programy se pozastaví nebo úplně zruší. Ani Polsko není imunní proti korupci a pokud se nějaká prokáže, dá se očekávat, že budou padat hlavy a vypovídat se smlouvy.

Do 100 dnů Občanská platforma představí další program modernizace polské armády. Konkrétně se zavázala, že navýší počet objednávaných baterií protiletadlového raketového systému MIM-104 Patriot ze dvou na šest. Zde jde trochu o politickou hru, protože toto zvýšení připravovala už předchozí vláda a americké vývozní orgány už ho dokonce schválily (mělo by jít o obří nákup za cca 15 miliard dolarů). Další z obranných závazků, se kterými šla budoucí vládní strana do voleb, zahrnuje vyšší počet víceúčelových a bojových vrtulníků, bezpilotních letounů nejnovější generace a dalších prvků protivzdušné obrany.

Jako velmi zajímavý působí slib, že se připojí k Německem vedené iniciativě společné protivzdušné a protiraketové obrany European Sky Shield. Dosavadní vláda neměla s evropskými spojenci nejvřelejší vztahy, vzhledem ke kritice, která se z Evropy snášela na jejich chování vůči veřejnoprávním institucím. Polsko bude se svou rozvinutou PVO každopádně v programu velkou posilou.

Ať už se vítězství dosavadní polské opozice potvrdí či nikoli, polští generálové si mohou být jistí, že na ně vláda nezapomene.