Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Chcete, abych si umazal oblek, jste padlá na hlavu? I s takovou reakcí se v pražské MHD setkala matka Tereza Bočanová, když požádala kolemjdoucího pána o pomoc s kočárkem ze schodů. V metropoli bohužel naráží stále na místa, kde si nevystačí svépomocí, na druhou stranu přiznává, že v posledních letech se situace s bezbariérovostí v hlavním městě zlepšila.
Upozornit na to, že průjezd s kočárkem skrz hlavní město není vůbec žádná legrace a jednoduchá záležitost, si klade za cíl akce S kočárkem Prahou, která se již pošesté uskuteční ve středu 20. května ve Žlutých lázní.
„Cílem akce je upozornit na tyto problémy nejen vedení města, ale rovněž i širokou veřejnost. Stále jsme svědky situací, kdy kolemjdoucí bez nabídky pomoci míjejí maminku, která vynáší těžký kočárek do tramvaje, to se musí změnit," vysvětluje náměstek primátorky Petr Dolínek. „Jako člen městské rady pro oblast dopravy a bezbariérovosti jsem kromě osobní účasti na akci připraven vyjít požadavkům této akce maximálně vstříc a na základě společných jednání s organizátory realizovat v rámci městské dopravy konkrétní opatření," dodává.
Minulý rok se při akci sešlo několik tisíc lidí a podařilo se zdolat i dosavadní rekord v počtu kočárků na jednom místě. Počet 1 205 kočárků chtějí letos organizátoři překonat. Zatím se jim vždy uplynulý ročník co do počtu účastníků předčit povedlo.
Stejně tak se díky této iniciativě daří napravovat, či na ně alespoň upozornit, problematická místa.
„Jde například o námět na zavedení piktogramu těhotné ženy a rodiče s malým dítětem v MHD nebo součinnost s nákupními centry, která mohou vyhrazovat pro maminky s kočárky speciální parkovací místa. Za pět let se vzniklo 250 parkovacích míst, které jsou označena kočárkem,“ říká Olga Kunešová z iniciativy S kočárkem Prahou.
Překážek, na které pražské matky naráží, je více: maminky, které cestují MHD, mají problém s malým počtem nízkopodlažních vozů, nedostatkem výtahů ve stanicích metra či neochotou spoluobčanů pomoci s kočárkem do tramvaje. Problém je pustit sednout ženu v pokročilém stádiu těhotenství. Motorizované maminky pak trápí nedostatek parkovacích míst pro rodiče a problematické parkování, pokud potřebují vyndat sedačku a dítě z auta.
„Největší úskalí pro mě představují schody, a těch je v Praze kupodivu dost. Je škoda, že na nich nejsou nájezdy, po kterých by se dalo hezky vyjet,“ říká dvojnásobná matka a lektorka Strolleringu, cvičení s kočárkem, Edita Berková. „Co se týče metra, ošemetná je stanice Dejvická, bezproblémový přístup do metra je pouze ze strany, kde jsou farmářské trhy. Pokud chcete jít jinudy, nemáte šanci,“ dodává.
Na rozdíl od Terezy Bočanové, se Edita Berková s negativní reakcí při prosbě o pomoc s kočárkem nikdy nesetkala. Naopak si pochvaluje velkou vstřícnost. „Já jsem ten typ maminky, který se o pomoc nestydí říct, protože samotné se mi kočárek tahat nechce. Takže vždy vyhlížím statného muže. Ale vím, že spoustě maminek to přijde hloupé a nikoho neosloví a pak vláčejí kočárek s dítětem i nákupem samy,“ zmiňuje Berková. Zatímco předešlých ročníků happeningu S kočárkem Prahou se se Strolleringem účastnila, letos poprvé bude chybět, protože doma má vedle pětileté Elly ještě čtyřměsíčního Edu.
Podle Olgy Kunešové jsou jednoznačně nejproblémovějšími místy parkovací místa u obchodních center. „Tam, kde již zrealizovali parkovací místa se symbolem kočárku, tak se potýkáme s ignorantstvím některých řidičů, kteří si tam klidně parkují, aniž by autosedačky, kočárky či děti vůbec měli,“ popisuje Kunešová a pokračuje: „Dále jsou to zastávky tramvají, kde se vystupuje přímo do vozovky, nejsou tam nástupní ostrůvky, a mnoho mimopražských řidičů si neuvědomí, že má zastavit za tramvají, když stojí ve stanici.“
O tom všem bude ve středu ve Žlutých lázních řeč. Zájemcům se areál otevře v deset hodin dopoledne, program pak končí o šesté hodině odpolední. Na návštěvníky čeká nákupní městečko, kde se seznámí s nejnovějšími výrobky pro děti a jejich rodiče a budou si je moci osahat a vyzkoušet. Pro děti je připravena celá řada atrakcí jako skákací hrady, odrážedla či soutěže. Na pódiu se budou střídat klauni a animátoři, připravte své děti na zpívání, tanečky a spoustu dalších aktivit, kterých se budou moci zúčastnit.
Před akcí se vyplatí zaregistrovat se na www.skocarkemprahou.cz, matky, které tak učiní, se vyhnou případné frontě u vchodu. Nicméně vstup není registrací podmíněn.
Bezdětní a zdraví Pražané to nevnímají. Seběhnout jakékoliv schody, nastoupit do jakékoliv tramvaje. Pro matky s kočárky, ale i lidi na vozíku, však některá místa znamenají překážkovou dráhu, kdy se bez pomoci druhých neobejdou, musí zvolit jinou a často delší trasu, nebo počkat na další spoj.
Bezbariérové stanice a nízkopodlažní autobusy a tramvaje sice přibývají, ale k ideálu má situace ještě daleko.
„Problém mám na Opatově, kde bydlí rodiče. Výtah je tu jen pro služební účely. Kačerov je zase nejbližší stanice metra od našeho domova, ale eskalátor vede pouze nahoru ze stanice. A protože studuji na Albertově a chodím ráda pěšky, tak jezdím s kočárkem na I. P. Pavlova, kde je opět jen výjezd nahoru po eskalátorech, ale dolů již ne,“ stěžuje si Tereza Bočanová. Jedním dechem však dodává, že za posledních pět let se situace změnila k lepšímu a dopravní podnik spolu s magistrátem se ve stanicích metra snaží zajistit bezbariérové vstupy a výstupy.
Metro I. P. Pavlova by ovšem ještě letos mělo být bezbariérové. Schválený plán investic pražského dopravního podniku na rok 2015 počítá s pokračováním a dokončením výstavby bezbariérového zpřístupnění stanic metra Můstek A/B, Anděl a I. P. Pavlova. Zprovoznění se ve všech třech stanicích předpokládá v období září až listopad letošního roku. Rovněž v současnosti probíhá příprava bezbariérových přístupů do dalších stanic Palmovka, Karlovo náměstí, Opatov a Roztyly.
V pražském metru je celkem 61 stanic, počítáme-li přestupní stanici na každé trati zvlášť. Z tohoto počtu má 38 stanic bezbariérový přístup pro všechny cestující, ve dvou stanicích mohou osoby na invalidním vozíku používat upravené nákladní výtahy, ve třech stanicích šikmou schodišťovou plošinou a ve stanici Nádraží Holešovice svislou plošinu. V místech, kde není bezbariérový vstup, je přeprava vozíčkářů problematická, ne-li nemožná. Je to neblahým dědictvím z minulých let – podle tehdejší koncepce výstavby jednotlivých úseků byly až do roku 1990 stanice metra budovány bez možnosti bezbariérového přístupu. Píše na svém webu dopravní podnik.
Kde bezbariérové přístupy chybí, jsou matky odkázány na vlastní sílu či pomoc někoho dalšího. Tady se však někdy setkávají s odmítavými či dokonce hrubými reakcemi.
„Zažila jsem několik situací, kdy jsem litovala, že jsem někoho vůbec požádala o pomoc. Pán v obleku, který prohlásil: To si jako myslíte, že se chci umazat, jste asi upadla na hlavu? Jiný pán mi zase pomohl se slovy: To si jako pořídíte dítě, a pak to ani neunesete? Dnes je snad doba emancipace a tak si z toho vezměte ponaučení. Nebo mi jeden vysokoškolský student řekl: Dnes jsem už jeden dobrej skutek udělal, tak soráč,“ vzpomíná Bočanová. Nejčastěji jí nabízí pomoc senioři nebo maminky s kočárkem, které se do její role dokáží vcítit.
Svého času dokonce na Facebooku fungovala stránka, která fanoušky nabádala k tomu, aby byly maminky s dětmi vystrnaděny z veřejné dopravy, protože akorát zabírají moc prostoru a „ti křičící parchanti jsou nesnesitelní“.
Bezdětní a zdraví Pražané to nevnímají. Seběhnout jakékoliv schody, nastoupit do jakékoliv tramvaje. Pro matky s kočárky, ale i lidi na vozíku, však některá místa znamenají překážkovou dráhu, kdy se bez pomoci druhých neobejdou, musí zvolit jinou a často delší trasu, nebo počkat na další spoj.
Bezbariérové stanice a nízkopodlažní autobusy a tramvaje sice přibývají, ale k ideálu má situace ještě daleko.
„Problém mám na Opatově, kde bydlí rodiče. Výtah je tu jen pro služební účely. Kačerov je zase nejbližší stanice metra od našeho domova, ale eskalátor vede pouze nahoru ze stanice. A protože studuji na Albertově a chodím ráda pěšky, tak jezdím s kočárkem na I. P. Pavlova, kde je opět jen výjezd nahoru po eskalátorech, ale dolů již ne,“ stěžuje si Tereza Bočanová. Jedním dechem však dodává, že za posledních pět let se situace změnila k lepšímu a dopravní podnik spolu s magistrátem se ve stanicích metra snaží zajistit bezbariérové vstupy a výstupy.
Metro I. P. Pavlova by ovšem ještě letos mělo být bezbariérové. Schválený plán investic pražského dopravního podniku na rok 2015 počítá s pokračováním a dokončením výstavby bezbariérového zpřístupnění stanic metra Můstek A/B, Anděl a I. P. Pavlova. Zprovoznění se ve všech třech stanicích předpokládá v období září až listopad letošního roku. Rovněž v současnosti probíhá příprava bezbariérových přístupů do dalších stanic Palmovka, Karlovo náměstí, Opatov a Roztyly.
V pražském metru je celkem 61 stanic, počítáme-li přestupní stanici na každé trati zvlášť. Z tohoto počtu má 38 stanic bezbariérový přístup pro všechny cestující, ve dvou stanicích mohou osoby na invalidním vozíku používat upravené nákladní výtahy, ve třech stanicích šikmou schodišťovou plošinou a ve stanici Nádraží Holešovice svislou plošinu. V místech, kde není bezbariérový vstup, je přeprava vozíčkářů problematická, ne-li nemožná. Je to neblahým dědictvím z minulých let – podle tehdejší koncepce výstavby jednotlivých úseků byly až do roku 1990 stanice metra budovány bez možnosti bezbariérového přístupu. Píše na svém webu dopravní podnik.
Kde bezbariérové přístupy chybí, jsou matky odkázány na vlastní sílu či pomoc někoho dalšího. Tady se však někdy setkávají s odmítavými či dokonce hrubými reakcemi.
„Zažila jsem několik situací, kdy jsem litovala, že jsem někoho vůbec požádala o pomoc. Pán v obleku, který prohlásil: To si jako myslíte, že se chci umazat, jste asi upadla na hlavu? Jiný pán mi zase pomohl se slovy: To si jako pořídíte dítě, a pak to ani neunesete? Dnes je snad doba emancipace a tak si z toho vezměte ponaučení. Nebo mi jeden vysokoškolský student řekl: Dnes jsem už jeden dobrej skutek udělal, tak soráč,“ vzpomíná Bočanová. Nejčastěji jí nabízí pomoc senioři nebo maminky s kočárkem, které se do její role dokáží vcítit.
Svého času dokonce na Facebooku fungovala stránka, která fanoušky nabádala k tomu, aby byly maminky s dětmi vystrnaděny z veřejné dopravy, protože akorát zabírají moc prostoru a „ti křičící parchanti jsou nesnesitelní“.
„Ale z toho si nemůžeme nic dělat. Evropa, včetně České republiky pomalu vymírá, přirozený přírůstek je většinou zachraňován imigrací cizinců. Takže je na čase, aby si lidé uvědomili, že maminky nejsou překážkami, ale spíše pozitivním činitelem,“ míní Bočanová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
