Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Nový návrh Evropské komise: Země Evropské unie bude mít právo odmítnout uprchlíka přiděleného kvótou, za každého však zaplatí 6,76 milionu korun. Migrační krize se na úrovni Evropské unie zvrhla ve špatný vtip, o kterém se jednou bude v učebnicích dějepisu vyučovat jako o šíleném experimentu sociálního inženýrství s přídavkem mafiánských praktik vydírání, vybírání výpalného a obchodu s bílým masem. Proslulí diktátoři by zřejmě nad bryskním oceněním života jednoho migranta zajásali. Ostatní nad počínáním evropskounijních špiček kroutí hlavou. To se snad v komisi úplně zbláznili?
Jak informovaly zpravodajské agentury, ve středu bude předložen návrh novely takzvaného „dublinského systému“, který by měl stanovit možnost odmítnutí uprchlíka přiděleného mezinárodní kvótou, avšak za penalizační platbu ve výši 250 tisíc eur za jednu osobu. To dělá zhruba 6,76 milionu korun na hlavu. Přepočteno na kvótu 1691 migrantů, kterou Evropská unie vypočítala České republice, se dostáváme k „výpalnému“ (jak jinak to nazvat) ve výši 11,43 miliardy korun ze státního rozpočtu České republiky. Je to málo, nebo hodně? Ani jedno - je to totální úlet!
Návrhem Evropské komise se totiž přibližujeme k naprosto šíleným úvahám „konvičkovců“ typu „Kolik peněz nás stojí jeden život migranta?“ nebo „Kolik problémů ušetří jedna potopená loď ve Středozemním moři?“. Podobné myšlenky se doteď objevovaly zejména v diskusních fórech, jejichž uživatelé nejsou - eufemisticky řečeno - mentálně nastaveni na optimální úroveň. Nyní však získávají tyto názory oporu v oficiálním návrhu klíčového politického orgánu celé Evropské unie.
Vůbec nic nesejde na tom, že se jedná pouze o návrh, o němž bude muset případně jednat ještě Evropský parlament a všechny členské země. Už jen to, že někdo dokáže uvažovat v konturách „1 člověk = X peněz, nechcete se podřídit, tak se vykupte“, je naprosté popření všech humánních hodnot, které Evropská unie tak ráda vzývá. A za které mimo jiné získala Nobelovu cenu.
Názor na to, zda je úlohou evropských zemí pomáhat všem migrantům, válečným migrantům nebo nikomu, zda by pomoc měla být finanční, materiální nebo morální, zda by se měla odehrávat na území Evropské unie nebo na území původních mateřských zemí, se liší člověk od člověka. A vždy bude. Na tom se nic nezmění, a proto to zde vůbec neřeším.
Pokud bychom však měli vymyslet způsob, jak by měla Evropská unie udělat všechno proto, aby se stala zase o kousek více vysmívanou, kritizovanou a opovrhovanou institucí mířící ke svému konci, těžko radit něco jiného než: „Pokračujte přátelé, děláte to skvěle.“ Inu, každému co jeho jest.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
