KOMENTÁŘ: Čtyři miliardy na obnovu venkova z fondů EU. Výsledky? Neznáme, tvrdí ministerstvo

Nepřestává mě udivovat, s jakou nonšalancí je možné přidělovat veřejné prostředky bez toho, aniž by se vyhodnocovaly výsledky projektů. Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že ministerstvo projekty dostatečně neřídilo a ani nevyhodnocovalo, jaké měly jednotlivé projekty výsledky v praxi.

Projekty na podporu venkova se rozdělují přes takzvané místní akční skupiny, což jsou sdružení místních podnikatelů a obyvatel, které pomáhají s výběrem lokálních potřeb a administrací projektů. Ve zmiňovaném období 2007 až 2013 bylo podpořeno 112 místních akčních skupin (v každé od 27 do 97 konečných příjemců) v částkách od 12 milionů korun do 89 milionů korun. To nejsou malé peníze.

Jenže dle kontrolorů ministerstvo zemědělství nedokázalo zajistit vhodné podmínky pro čerpání, neinformovalo žadatele o žádoucích cílech projektů a ani nesbíralo informace o požadovaných výsledcích. Na konci některých projektů tak byly „paskvily“ se zcela neměřitelnými a vágními výsledky. „Některé cíle jednotlivých projektů vůbec nebyly naplněny, jiné byly překročeny o stovky procent,“ konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad. Bohužel pro daňového poplatníka, naprosto selhala i průběžná kontrola plnění projektů – kvůli tomu nebylo možné vyhodnotit, zda podpořené projekty účelně naplnily zadání, nebo jimi jen protekly peníze.

Koloritem českých podmínek je i umění veškeré dotační programy zkomplikovat tak, že se v nich nevyznají snad ani úředníci, kteří je mají na starosti. I to kritizují kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu, když zmiňují, že v současném programovém období (2014 až 2020) je systém přidělování dotací ještě složitější a ještě náročnější než předešlý. Kvůli tomu se zpozdil začátek přidělování dotací, v němž Česká republika patří mezi nejhorší země v Evropské unii – za první tři roky šestiletého operačního programu se zatím z příslušného dotačního titulu nevyčerpaly žádné peníze. Slovy: nula korun. I když, možná je to nakonec dobře…