Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Debaty o krocích nové vlády v minulých týdnech předznamenávaly hlavně diskuse o možném obsazení ministerských křesel. A debaty o jménech ministrů a ministryň (pardon, asi mělo být pořadí naopak, nevím jaký genderový trend nyní platí) zase šly ruku v ruce s tématy, která je možné od nové administrativy očekávat.
V oblasti spravedlnosti mě v diskusích mezi výčty klíčových témat opět zaujala problematika hromadných žalob. Pokud bude tento institut napasován do českého právního systému, můžeme se dočkat toho, že problém exekucí nám proti právním i ekonomickým důsledkům hromadných žalob bude připadat jako selanka.
Odhlédněme od toho, že když nějaká právnická osoba způsobí většímu počtu subjektů žalovatelnou újmu, je možné řešit situaci už při stávající právní úpravě. Odhlédněme i od toho, co si advokát „hromadně koncetrovaných poškozených“ počne v případě, že mu na účtu přibude třeba miliarda korun určená k přerozdělení mezi tisícovku klientů.
Hlavní problém je ten, že fungování speciálního zákona k hromadným žalobám předpokládá velmi nepravděpodobnou situaci, a sice že se objeví více poškozených s totožným problémem vzniklým totožným jednáním původce poškození, kteří si budou 100% uvědomovat všechny konsekvence „svého“ případu.
Ale řekněme, že se tak stane – pak se zřejmě všichni poškození snadno shodnou, že se budou soudit a dostanou obrovské odškodnění. Ale shodnou se i na tom, že každý ponese rovným dílem osobní zodpovědnost za pokrytí všech nákladů v případě, že soud nevyhrají? Bude se člověku požadujícímu odškodnění pár stovek nebo tisíc korun chtít platit násobek podílů na nákladech procesu, které v České republice (bohužel) trvají dlouho a jsou proto velmi nákladné?
Nemyslím si. A tak je třeba řešit další dilema – bude pak automobilka, banka nebo energetická firma požadovat po účastnících řízení odškodnění, nebo se v dnešním šíleně upjatém světě bude bát dobré pověsti („Miliardová korporace chce to, na co má nárok, po chudinkách lidičkách.“), a tak náklady na hromadné žaloby potichu rozpustí do cen všem zákazníkům? Tipněte si.
Informační nevýhoda, s jakou do sporů na bázi hromadných žalob půjdou žalovatelé, bude obrovská. Domnělá anonymita jednání jim dodá obrovský pocit jistoty, jenž se ale může rychle zvrtnout v reálné náklady. Ukázalo se to třeba na případu hromadné žaloby o bankovní poplatky, kde klienti bank „naskočili“ na atraktivní rétoriku veřejně známých osob a dopředu slavili vítězství, aby si pak oddychli, když banky upustily od vymáhání nákladů na vyhraný soudní spor. Kolik takových případů nás asi v budoucnu čeká?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
