Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Za pár týdnů máme volby. A po nich reálně hrozí, že o podobě příští vlády bude rozhodovat „vlastenecká“ strana Tomia Okamury - SPD. Je to objektivně hrozivá informace; znamenalo by to, že příští vláda může být ještě horší než ta současná. Pohoršovat se nad tím ale nic nezmění. Důležitější je otázka, co jsou „vlastenci“ zač a proč je chce až příliš lidí volit?
Tomio Okamura není žádný politický nováček, svou předchozí stranu zvládl vytunelovat, poslat do konkurzu a založit novou. Současný projekt pak už tolik neřeší přímou demokracii, ač ji má v názvu. Místo toho se opět soustředí na to, co chce jeho potenciální cílová skupina slyšet.
To je důležitý fakt: lidé ve vedení SPD nemají žádnou ideologii, jde od počátku pouze o dobře udělaný stroj na proměnu lidské důvěry ve funkce a peníze. Podobný model zvolil i bývalý člen SPD poslanec Volný. Spojil se s věčnou kandidátkou na všechny pozice Janou Bobošíkovou a dalšími okrajovými figurami a založili si svůj Blok. Jejich cíle jsou pravděpodobně o poznání skromnější – příspěvek pro strany, které překročí 1,5 % hlasů, činí 100 korun za jeden hlas. Nejde o závratnou částku, ale to jediná reálná vize, kterou jde o Volného Bloku nalézt.
Obě strany můžou fungovat proto, že dostatek lidí svou volbu bude chápat jako řešení vlastních problémů. Témata, kterým se „vlastenci“ věnují, jsou ovšem ve valné většině fiktivní. Strašení miliony migrantů je iracionální, český azylový systém spolu s dalšími faktory nedělá z ČR cílovou zemi masové migrace. A víra, že špatnou finanční situaci těchto voličů způsobují „nepřizpůsobiví“, je rovněž nesmyslná. Všechny výdaje a dávky, které Okamura a jiní tolik kritizují, představují malý zlomek státních financí. Žádná reforma tak sama o sobě chudším lidem prosperitu nepřinese.
Podstatnější je si přiznat, že jejich voliči mají i reálné problémy. Drastické exekuce, malou finanční gramotnost i nízké vzdělání obecně, nedostupnost bydlení, život v ekonomicky slabších regionech a mnoho dalších. „Vlastenci“ nabízejí řešení buď populistická a nesmyslná, nebo žádná. Právě proto potom musejí v lidech posilovat strach z problémů imaginárních.
Co ale s tím? Praktickým řešením by měla být změna přístupu normálních politických stran a snaha tyto voliče oslovit. To není jednoduché. Postoj mnoha lidí, kteří jsou vzdělanější, úspěšnější a informovanější než Okamurovi voliči, je vysloveně kontraproduktivní. Příznivce SPD dehonestují a otevřeně jimi pohrdají. A když některá z „tradičních“ stran zkusí na tyto voliče mluvit skrze jejich problémy a jejich jazykem, stanou se okamžitě terčem kritiky ochránců politické mravnosti a čistoty.
Proto nám už za několik týdnů hrozí, že se SPD stane pro Andreje Babiše klíčem k udržení se ve Strakově akademii. Strana, která nám dala prvního novodobého politického teroristu, bude diktovat vládní politiku nebo se na vládě přímo podílet. Pak nám nezbude než spoléhat na to, že jsou Okamura a spol. skutečně jen politickými podnikateli a spokojí se s odměnou hmotnou, ne ideologickou. Ochránci politické čistoty budou spokojeni, že se „demokraté“ neumazali, a dál se můžou věnovat odsuzování velké části voličů za jejich názory a rozhodnutí. A všichni pak budeme žít v zemi vedenou několika demagogy, u nichž nám nezbyde než doufat, že jim jde jen o peníze. Česká republika má – doufejme – na víc.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
