Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
S inflací je potíž. Tedy ne v tom, že by na ni lidé zapomínali. Konečně se o ní mluví všude, a to je dobře, protože na ni potom lidé také reagují, a snaží se proti ní obrnit. Dnešní pětiprocentní inflace, o které se mluví, může nakonec být menším problémem než tříprocentní inflace před Covidem, o které se nemluvilo.
Také musíme mít na paměti rozměr: v posledních letech rostly příjmy domácností průměrně o osm procent ročně. Potom ani pětiprocentní inflace nezhorší většině domácností životní standard. Kvůli inflaci se nemáme hůř, než jsme se měli, jen se máme hůř, než bychom se mohli mít bez ní. Ale ani to nemusí být pravda – kvůli inflaci teď všichni tlačí na ještě rychlejší zvyšování mezd a platů…
Potíž s inflací je hlavně v tom, jak nedokonale ji měříme. Létají kolem nás různá čísla. Pár dní poté, co Český statistický úřad naměřil 4,1 %, ministerský předseda v předvolební debatě mává do kamery plakátem z Eurostatu, ze kterého sice nelze nic vyčíst (jak je ostatně mediální tradicí), ale podle kterého máme inflaci 3,1 procent, pod průměrem EU. V tom, aby se ekonom vyznal.
Určitě ne 3,1 Eurostatu. To by byla inflace, kdybychom nezapočítali růst nákladů na bydlení, které Eurostat nezapočítává. A kdybychom kupovali zbylé věci v takovém množství a struktuře, jako průměrný Evropan. To neděláme. Naše ceny rostly tehdy tím vyšším, 4,1procentním tempem. V září pak již 4,9procentním.
Inflace v posledních měsících skutečně zrychluje: 2,8 – 3,4 – 4,1 – 4,9. To je téměř zdvojnásobení za pouhé jedno čtvrtletí. Meziměsíční nárůsty procentních bodů se také zvyšují: 0,6 – 0,7 – 0,8. A přesto je snad dobrou zprávou, že poslední číslo ze září může být nadhodnocené. Září je takový malý leden. V lednu inflace vždy poskočí protože se upravuje mnoho cen, které se mění jednou do roka.
Například často ceny cigaret či jiného regulovaného zboží. V září se pak (jednoročně) mění spousta cen spojených se školním rokem – od školného ve školách a školkách po ceny mimoškolních aktivit. To už se v říjnu neprojeví.
Na druhou stranu právě regulované ceny drží inflaci níže, než by byla. Ekonomové měří i tzv. „jádrovou“ inflaci, která měří skutečnou situaci tržních cen, a ty dnes rostou tempem 5,9 procent. Ještě o jeden bod vyšším.
A ceny budou růst dál: mnoho dnes prodávaných výrobků se ještě vyrobilo za staré ceny materiálů. Ty však již rok rostou raketovým tempem (pandemie omezila výrobu po celém světě), a postupně se budou promítat do cen všeho.
Vedle zprávy o inflaci rozbouřil nyní cenové zpravodajství také krach společnosti Bohemia Energy. Skrze dlouhodobé tarify byli doposud její klienti chráněni od růstu cen elektřiny, takže reálně pociťovali inflaci nižší, než tu oficiálně vyhlašovanou. Nyní však mohou být naopak vystaveni, po určitou dobu, tzv. „spotovým“, tedy okamžitým cenám toho, kolik v daný den stojí výroba elektřiny. Pro srovnání – za poslední dva roky (od září 2019) stoupla průměrná cena kWh v tarifu z 4,66 na 4,86 Kč, tedy o čtyři procenta. Když za tu dobu příjem domácností vzrostl o 16 procent, elektřina reálně zlevnila. Na druhou stranu ona okamžitá cena pro spotřebitele vzrostla na 7,09 Kč, tedy o více než 50 procent. To už samozřejmě takové domácnosti reálně pocítí.
Řešením je co nejrychlejší vyhledání nějakého vhodného tarifu u jiného dodavatele, byť dnešní tarify jsou logicky dražší, protože cena elektřiny bude dál růst. Spoléhat se na nelegální krok vlády, kterým by (navzdory zákazu EU) zrušila DPH z energií, se nevyplatí. Vzhledem k současnému růstu cen bychom si tím stejně „koupili“ jen pár týdnů současného růstu.
Každý růst inflace přerozděluje bohatství. Od těch, kteří nechají svoje bohatství ladem a sežrat inflací, k těm, kteří se o ně aktivně starají. Peníze ladem na bankovních účtech inflace požírá. I když některé nyní začaly nabízet po dlouhých letech zase nějaké úročení, nabízená procenta jsou hluboce pod úrovní inflace. Inflace tak stále tyto úspory bude užírat, jen u toho bude o něco méně krkat. Jedinou obranou je zapojit úspory do procesu, který generuje vyšší zhodnocení. Neboli dělat to, co s úsporami banky vždycky dělaly – dnes to přitom lze dělat i napřímo, bez nich. Různé investiční fondy jsou dnes mnohem regulovanější a bezpečnějších než v dobách svých počátků, ale i tak je samozřejmě třeba dát pozor s jejich výběrem a vsázet na někoho, kdo už má za sebou nějakou úspěšnou historii.
„Investování“ může znít jako komplikovaný proces, na který si mnoho lidí netroufá, ale dnes je to nejjednodušší věc v historii. A kvůli rostoucí inflaci už nezbývá jiná možnost.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
