Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Nákaza mutací omikronem se velmi rychle šíři, komplikuje nám výrazně život, třeba v některých školách chybí učitelé, tu zase žáci, jinde řidiči autobusů… Možná tato nákaza přehlušuje vše ostatní, ale doufejme, že brzo pomine. Nezapomínejme proto, že nakazit se lze i jinak.
Zkuste například ve společnosti začít zívat, brzy nakazíte ostatní. I další emoce, jako je smích a pláč, pokud jste v bezprostředním kontaktu s lidmi, předáte velmi rychle. Podobně, ale možná už skrytěji se šíří ve společnosti rozmrzelost a špatná nálada. Bohužel radost a optimismus mají asi menší reprodukční číslo.
Lidský život není obvykle příliš jednoduchý, menší odolnost vůči klepům, drbům a pomluvám ve srovnání s pozitivními zprávami, je tak asi přirozená. Co mne však nepřestane udivovat, je, že lidská společnost, která si poradila už s tolika nebezpečnými nemocemi a našla na ně spolehlivé recepty, si nedokáže stále poradit s výraznou nesnášenlivostí, netolerancí a zlobou. Ani mnohokrát opakovaná historická zkušenost není dostatečným lékem, imunita získaná po prožitých neblahých událostech se bohužel vždy velmi rychle vytratí a nákaza se opět rychle šíří.
Kam to povede? Stále pevně věřím, že se brzy objeví nová mutace slušnosti, pokory a porozumění, která výrazně napadne lidskou společnost a nenávist vytlačí. Než však tuto mutaci detekujeme, zkusme se zatím na někoho usmát, říci mu něco povzbudivého. Pokud ho nakazíme, určitě to nebude vadit...
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám