Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Pokud jsme před dvěma dny psali, že s výkonností americké ekonomiky vypadá velice dobře, tak včerejší čísla vše jen potvrdila. Index ISM ve službách totiž v červenci dosáhl nejvyšší hodnoty od prosince 2005 a pro analytickou obec byl překvapivý.
Čísla jako víno přinesla přirozeně dodatečnou vzpruhu pro americký dolar, který na frontě s eurem posílil na nejsilnější úrovně od listopadu loňského roku. Nicméně jak jsme již naznačovali, tak situace v USA se sice zlepšuje, ale v čele Fedu stojí holubičí šéfka Janet Yellenová, která evidentně raději několikrát měří, než začne řezat.
Nicméně i pouhé vylepšení měsíčních statistik přirozeně vyvolává očekávání, že sazby v USA v příštím roce porostou. Jak se ukazuje v posledních dnech, tak to příliš neprospívá regionálním výše úročeným aktivům. Polský zlotý oslabil na dvouapůlměsíční minima vůči euru, zatímco forint oslabil dokonce na nejslabší úrovně od ledna 2012. Oslabování obou měn jde ruku v ruce s růstem výnosů vládních dluhopisů - v polském případě cca o 30 bazických bodů a v maďarském dokonce o 60 bps za poslední týden (desetileté splatnosti). Tlak na zlotý a na forint je o to silnější, že se domácí oficiální úrokové sazby nacházejí na svých historických minimech. V Maďarsku sice již centrální banka oznámila konec cyklu jejich snižování, ale v Polsku se tato varianta stává stále více reálnou, což naznačují i tržní sázky na pohyb sazeb - trh již v podstatě počítá s jejich snížením v tříměsíčním horizontu.
Pod tlakem byla včera i česká koruna. Ta navíc aktuálně oslabuje na více než pětiletá minima. Včerejší výborné statistiky z maloobchodu tak nic nezměnily na tom, že trh vnímá odhodlání ČNB bojovat proti nízké inflaci jako velice pevné. Stejně tak je možná ostražitý i z důvodu nejistoty ohledně konečného fungování transmisního kanálu, který by měl inflaci v Česku nakonec pomoci vygenerovat - tedy k přenosu lepší výkonnosti ekonomiky do mezd a následného domácího “poptávkového” tlaku na ceny. Při velice nízkém riziku posílení koruny prakticky v celém následujícím roce je proto možné, že koruně pomohla na pětiletá minima - kromě nízké likvidity a externích faktorů - i “nerozhodnost” exportérů, kteří zvažují optimální strategii při zajišťování kurzu koruny.
Petr Báča
Analytik ČSOB
pbaca@csob.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
