Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Evropská unie se dohodla na novém kole sankcí proti Rusku. Nicméně váhá s jejich spuštěním a odkládá ho do následujících dní podle toho, jak bude plněna mírová dohoda. Podle BBC nové sankce cílí především na velké ruské ropné společnosti jak Rosneft a mají jim ztížit přístup na evropské kapitálové trhy.
Sankce vůči plynárenským společnostem nebo omezení přístupu ruských bank do systému SWIFT na seznamu podle dostupných zpráv nejsou.
Pokud by příměří nevydrželo a sankce skutečně byly uvaleny, přijdou pravděpodobně i odvetná opatření z ruské strany. Nejčastěji se objevují úvahy o zákazu dovozu automobilů nebo o omezení letecké dopravy nad Ruskem.
Do této chvíle nebyl přímý vliv rusko-ukrajinské krize na evropskou ekonomiku výrazný. Spíše než celou ekonomiku, postihuje konflikt vybrané sektory. A spíše než reálný obchod ovlivňuje sentiment podnikatelů.Eurozóna sice ve druhém kvartále stagnovala, ale ne tolik kvůli slabým vývozům. Hlavním problémem byly slabší investice, což ukazuje spíše na nepřímý efekt narůstajícího geopolitického napětí. Poslední červencová čísla z německého průmyslu a zahraničního obchodu také potvrzují, že největší evropská ekonomika na začátku třetího kvartálu opět v zahraničí nabírala na síle.
I tak ale budeme v tomto roce v euro-klubu rádi za růst okolo 1 %, což je výrazně méně než odhady z počátku roku. Vedle rusko-ukrajinského konfliktu to bude především důsledek slabého výkonu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny. Slabý růst ve Francii je odrazem slábnoucí konkurenceschopnosti tamní ekonomiky a neschopnosti vlády dát do pořádku veřejné finance jinak než skrze zvyšování daňové zátěže. Současné manévry ECB (TLTRO a skupování ABS) na slabém růstu a nízké inflaci mnoho nezmění.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
jabures@csob.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
