Více než tři tisíce lidí podepsalo od začátku září petici na záchranu Roklanské chaty na Šumavě. Objekt je v havarijním stavu a Správa NP Šumava jej má v úmyslu zbourat. Chata přitom v údolí pod Medvědí horou stojí již od poloviny třicátých let minulého století, kdy ji tam nechal vystavět Klub českých turistů.
Roklanská chata vznikla v polovině třicátých let minulého století jako náhrada bývalé Roklanské hájovny. Ta už nestačila náporu turistů, kteří tehdy začali objevovat kouzlo zdejší přírody. Turistům sloužila ale jen krátce po svém vzniku, pak přišel rok 1938 a z pohraničí se na více než půl století stalo nepřístupné místo. Po válce až do pádu komunismu chata fungovala jako útočiště pohraniční stráže.
Po roce 1991, kdy byl zřízen Národní park Šumava, připadla chata do vlastnictví správy parku. V roce 1995 byla ještě dokonce částečně zrekonstruována, nicméně od počátku tohoto století už jen chátrá. Dnes je na Roklanskou chatu žalostný pohled a vzhledem k jejímu havarijnímu stavu ji s největší pravděpodobností v nejbližší době čeká demolice. Kdy přesně však půjde stavba k zemi zatím majitel objektu, tedy Správa NP Šumava, neví. Aktuálně se čeká na rozhodnutí stavebního úřadu. „Stavebně je objekt opravdu doslova před zřícením, v tuto chvíli čekáme na vyjádření příslušného stavebního úřadu v Kašperských Horách, který by měl vydat povolení k demolici. To ale zatím nemáme,“ uvádí mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Proto nyní vznikla petice na záchranu této připomínky dob, kdy i v těchto částech Šumavy existoval čilý turistický ruch. Jejím iniciátorem je čerstvě zvolený senátor a dlouholetý starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa, který se také netají kritickým postojem k některým krokům vedení národního parku. A je vidět, že ani části veřejnosti není osud chaty lhostejný. Od začátku září vyjádřilo nesouhlas s demolicí svým podpisem již více než tři tisíce lidí. Petici na svém profilu sdílela například i populární facebooková skupina ŠumavaNet, kde ji i v kometářích podpořily stovky lidí.
„Mým cílem je zamezit zničení této jedinečné stavby. Tři tisíce podpisů je v tuto chvíli relativně dobré číslo, ale podle mě by jich mohlo být více. K tomu, aby se něco začalo skutečně dít, jich potřebujeme alespoň deset tisíc, protože pak se věcí může začít zabývat petiční výbor senátu. Ten pak může vydat nějaký apel na vedení národního parku, aby k demolici nepřistupovalo. K tomu směřuje moje snaha,“ vysvětluje Jirsa.
Podle něj je demolice Roklanské chaty zbytečná a objekt by měl být opraven, jako se tomu děje například v sousedním Bavorském lese. V této souvislosti odkazuje k historickým kořenům člověka v oblasti pod Medvědí horou. „V těch místech se vyskytovali lidé už od poloviny 19. století. Chata zde může bez problémů nadále existovat, stejně jako je to u podobných objektů například na německé straně,“ zmiňuje Jirsa a připomíná, že například v sousedním Bavorsku slouží podobné horské chaty turistům třeba k přenocování. Projekt na opravu chaty podle senátora přitom již také existuje, před lety ho nechal zpracovat bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
Hlavním argumentem Správy NP Šumava, proč je demolice tím jediným možným řešením, je na jedné straně prokazatelně kritický havarijní stav Roklanské chaty, na straně druhé to prý znemožňují závěry zprávy EIA, kterou si vedení parku nechalo zpracovat v roce 2018. Objekt se totiž nachází v jedné z nejpřísněji chráněných částí Šumavy a jakékoli trvalejší zásahy by znamenaly narušení zdejšího křehkého ekosystému. Obzvláště problematický by byl pak pohyb turistů, kteří by Roklanskou chatu navštěvovali.
„Celé území Podroklanska je v plánech zanesené jako klidové území, to znamená bez možnosti přístupu člověka.V roce 2018 jsme také nechali zpracovat zprávu EIA na zpřístupnění více než třiceti míst na Šumavě, mezi nimi byla právě i tato oblast. Podle výsledků zmiňované zprávy by ale zpřístupnění Roklanské chaty mělo významně negativní dopad na zdejší přírodu. Proto zde není možné nic stavět,“ zmiňuje Dvořák a zároveň dodává, že by to také s největší pravděpodobností zmařilo dlouhodobé snahy o zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup, který se nachází v nedalekém Luzenském údolí.
„Jako negativní vyšlo mimo jiné i zpřístupnění Modrého sloupu, zpráva EIA ale zároveň stanovila, že pokud budou přijata dostatečná kompenzační opatření, tak je zpřístupnění této oblasti možné. Je nám však jasné, že pokud by došlo z naší strany ke snahám zpřístupnit i oblast Podroklanska, nepodařilo by se to ani u zmiňovaného Modrého sloupu,“ naznačuje Dvořák.
Zpřístupňování některých míst na Šumavě je dlouhodobým a problematickým tématem. Právě hraniční přechod Modrý sloup by se měl turistům otevřít již během příšího roku. Do té doby ale musí správa parku provést sčítání tetřevů, které by se mělo uskutečnit v zimě. Oblast okolo Roklanské chaty je navíc charakteristická výskytem ohroženého tetřeva.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Tři tisíce podpisů chatu nezachrání . Nejsou na opravu peníze. Jen sbírka chatu zachrání.
