Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to dnes řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob novinářům řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.
"Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ´ano, je možné to aplikovat´, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit," řekl dnes novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.
"Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos," řekl Jakob o jednání K5. Podle něj se při úterní debatě nerozhodlo, zda se platnost daně prodlouží na čtyři roky, nebo už se v roce 2025 nebude uplatňovat. "Je otázkou, jak legislativně bude ta včerejší dohoda do návrhu promítnuta," řekl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který se dnes dopoledne účastnil jednání sněmovního rozpočtového výboru, se před novináři k windfall tax nechtěl vyjadřovat. Poslancům předtím pouze řekl, že v době konečného schvalování návrhu rozpočtu na příští rok už bude daň z neočekávaných zisků schválena.
Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Uvedl, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.
O tom, že by daň měla platit i pro letošek, informovala v úterý večer Richterová. Podle ní uplatnění i na rok 2022 žádali i ekonomové. "Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit," uvedla na twitteru. Po informaci následovaly právě výhrady k retroaktivitě. "Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy," uvedla pak místopředsedkyně Sněmovny.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
