Do důchodu si s penzijkem můžete odnést ke dvěma milionům

Asociace penzijních společností ČR se rozhodla dát lidem na srozuměnou, že by měli zkontrolovat, jak mají nastavené své penzijko? Proč právě nyní, v ekonomicky tak vypjaté době?
Právě v této době považujeme za důležité věnovat pozornost tomu, zda máme v penzijku nastavenou strategii, která má potenciál vydělat nám na stáří a ke starobnímu důchodu od státu měsíčně přidat několik tisíc. Protože na volbě strategie penzijního fondu velmi záleží. A právě současná ekonomicky náročná doba ukazuje, že zajistit se na stáří i po vlastní ose a nespoléhat se jen na stát je velmi důležité.

O čem přesně tedy kampaň informuje?
O tom, že i když aktuálně zažíváme energetickou krizi a dvoucifernou inflaci, soukromé spoření na penzi má smysl, ale je důležité si jej správně nastavit. Apeluje na všechny, kterým do penze zbývá více než deset let, aby zvážili vstup do výnosnějších dynamických nebo vyvážených fondů, které mají v portfoliu akcie. Konzervativní strategie, tedy investice do dluhopisů, totiž obvykle neporáží inflaci, a to ani při dříve běžné úrovni nižších jednotek procent.

Naznačil jste, že právě letos neprožíváme úspěšnou sezonu, a penzijka se to předpokládám týká také…
A tady je právě podstatné zmínit další věc, která s penzijkem souvisí. A tou je dlouhodobost, tedy spořicí horizont, po který si do penzijka měsíčně odkládáte. Ten je z jeho podstaty kolem 30 let. A to znamená, že když občas přijde špatné období a penzijko vám nevydělá, dlouhodobě ve fondech s akciovou složkou převažují roky, kdy se světovým finančním trhům daří. A ty vytvářejí nejen rezervu pro ta občasná méně výnosná léta, ale dále i zhodnocení, které pak znamená váš vyšší zisk do penze. Například mezi roky 2014 a 2021 vynesly dynamické fondy, tedy ty s většinově zastoupenou akciovou složkou, účastníkům nového penzijka ročně v průměru 6,1 %. A vyvážené – to jsou ty, které mají zhruba půl na půl akce a dluhopisy – pak 3,3 % ročně.

A která penzijní společnost tyto dynamické a vyvážené fondy nabízí? Penzijních společností je v ČR devět…
Každá z nich. Naprosto každá penzijní společnost má v nabídce penzijka jak dynamické fondy, tak vyvážené. Dokonce se dá nakombinovat, že například 40 % své měsíční úložky dáváte do odvážnějších dynamických fondů a 60 % pak do vyvážených. Samozřejmě fondy mají v jednotlivých penzijních společnostech různé marketingové názvy, takže se vždy ptejte, do které skupiny fond patří.

A co konzervativní fondy?
Každá penzijní společnost nabízí ještě třetí typ fondu, konzervativní, který investuje převážně do státních dluhopisů. Tento typ fondu je velmi podobný dříve nabízenému produktu „penzijní připojištění“, kterému říkáme staré penzijko. V dlouhodobém horizontu většinou nevydělají tyto konzervativní dluhopisové fondy účastníkům tolik, kolik je výnos fondů s akciovou složkou.

Kolik lidí je ještě ve starém penzijku?
Celkem má penzijní spoření v ČR sjednané téměř čtyři a půl milionu lidí, ale přestože zájem o něj stoupá a jen za první tři kvartály tohoto roku do něj vstoupilo přes 130 tisíc nových účastníků, většina, tedy přes dva miliony střadatelů, má stále staré penzijko. Jeho fondy jsou svázané zákonnými limity, a jak jsem zmínil, investují většinou do dluhopisů. Stejně jako konzervativní fondy nového penzijka (tzv. PKF). Takže lidem k důchodu obvykle vydělají o hodně méně než vyvážené, nebo dokonce dynamické fondy.

Rada tedy zní: přejděte všichni do nového penzijka, a pokud v něm jste, zvolte dynamické či vyvážené fondy?
Záleží to samozřejmě na individuálním posouzení, svou situaci konzultujte se svou penzijní společností, ale pokud před sebou máte víc než deset let spoření, je pro vás dynamičtější fond výhodou. Upozornit na nutnost správného nastavení penzijního spoření je potřeba zejména kvůli tomu, že se z „bonusu“, kterým dosud penzijko bylo, může s nástupem tzv. generace Husákových dětí do penze ve 30. letech stát téměř existenční nutnost. A s dynamickými a vyváženými fondy nového penzijka si mohou lidé do penze odnést o hodně víc.

Kolik?
S dynamickým nebo vyváženým fondem nového penzijka mohou mít lidé ke starobnímu důchodu od státu v penzijku při tisícovce ukládané měsíčně po většinu svého ekonomicky aktivního života našetřeno ke dvěma milionům korun. To pak znamená možnost nechat si po dobu 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, vyplácet měsíčně k důchodu navíc kolem šesti tisíc korun. Celkovou částku může ještě navýšit i příspěvek zaměstnavatele. Konkrétně například u dynamického fondu, který dosud vykazuje ročně 6% zhodnocení, se dá předpokládat, při 35 let měsíčně ukládané tisícovce, ke které stát přidává 230 Kč, že si do penze přinesu 1 694 686 Kč. No a když nastoupím do důchodu a ten starobní zasílaný státem mi nebude stačit, mám po dobu 25 let z penzijka dalších 5 648 Kč. A to může znamenat o více než čtvrtinu navýšený důchod. A přitom ze svého jsem po dobu, kdy jsem byl ekonomicky aktivní, uložil 420 000 Kč, stát přidal na příspěvcích 96 600 Kč a více než milion, tedy 1 178 086 Kč, je to, co jste si volbou dynamického fondu vydělal. A to není málo.

Na závěr aktuální otázka: co když mi nyní kvůli cenám energií nezbývá řekněme ta tisícovka na uložení do penzijka? Mám ho zrušit a někdy v budoucnu začít znovu?
To by byla velká chyba a přišel byste tím o celou řadu již dosažených výhod. Stačí do své penzijní společnosti zavolat a říci, že aktuálně nic neukládáte. Nemusíte se obávat, dluh žádný nevzniká, nehrozí kvůli tomu exekuce.