Tři tuzemské regiony se budou vyrovnávat s negativními dopady odklonu od energie založené na spalování uhlí. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj už pracují na tom, aby z Operačního programu Spravedlivá transformace dostaly co nejvíce peněz na projekty, které přinesou nové podnikatelské i pracovní příležitosti. Zatím je ve hře 41 miliard korun, ne všechny projekty ale působí přesvědčivě.
Uhelné regiony si finanční prostředky rozdělí podle pěti ukazatelů odrážejících aktuální stav jednotlivých krajů a jejich předpokládané potřeby pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Největší porce peněz má putovat do Moravskoslezského kraje, a to 18,9 miliardy korun. Ústecký kraj připravuje projekty za 15,8 miliardy a Karlovarský kraj za 6,3 miliardy korun.
Projekty se v každém kraji dělí podle důležitosti a výše investic na strategické, zastřešující a tematické. Ty první mají významně zasáhnout celý kraj a pomoci tamním firmám i podnikatelům najít nové možnosti, jak vydělávat na něčem jiném než fosilních palivech. Jsou to plány většího rozsahu a často je už dříve vybrala vláda spolu s krajem. V každém ze tří krajů spolknou zhruba polovinu peněz určených regionu a každý kraj počítá přibližně s deseti projekty takto velkého rozsahu.
V případě zastřešujících projektů se podpora obvykle pohybuje v řádu desítek až stovek tisíc korun, přičemž nepřekročí hranici pěti milionů na jeden. Výzvy vypisuje kraj až poté, co požádá o finanční prostředky. K tomu by prý mělo dojít přibližně v září letošního roku. Třetí kategorií jsou pak projekty tematicky zaměřené na zachování zaměstnanosti, rozvoj digitálních služeb či oběhové hospodářství.
Problém spočívá v tom, že vše probíhá v časovém presu. Strategické projekty mohli jejich autoři předkládat od 31. března 2021 a výzva skončila už 30. dubna téhož roku. Do konce června 2021 pak měly kraje vybrat ty, které považovaly za nejpřínosnější, a předložit je ministerstvu pro místní rozvoj. Výzvy do Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) byly se zpožděním vyhlášeny až koncem loňského roku, přičemž prostředky musí být proinvestovány do roku 2029.
Neziskové organizace upozorňují, že rozdělování projektů by nemělo popírat princip „znečišťovatel platí“. Tedy že firmy, které se v minulosti nejvíce podílely na zhoršování životního prostředí v regionu, nyní budou pobírat dotace na to, aby následky své činnosti odstranily.
Moravskoslezský kraj si ohledně přihlašování velkých projektů zatím vede nejlépe ze všech. Podle mluvčí kraje Nikoly Birklenové bylo podáno už devět ze třinácti strategických projektů, u zbývajících čtyř se dokončuje projektová příprava. Přihlášené projekty nyní posuzuje Státní fond životního prostředí.
Výběr podle ní probíhal standardně a za účasti veřejnosti. „Uskutečnili jsme řadu webinářů a konferencí pro neziskový sektor, podnikatele a obce s cílem představit příležitosti a připravované strategické projekty tohoto operačního programu. Zároveň se uskutečnilo několik veřejných projednání přímo s občany, na kterých byl představen operační program včetně konkrétních připravovaných projektů na daném území,“ tvrdí Birklenová.
Jedním ze strategických projektů je Podolupark Karviná společnosti PDI. Ten má spočívat ve vybudování areálu centra plazmového zplyňování odpadu a výroby vodíku a ve výstavbě fotovoltaického parku. Součástí má být i rezidenční zóna. Projekt počítá s rozpočtem ve výši 7,6 miliardy korun, přičemž dotace by z částky měla pokrýt 1,3 miliardy.
Dalším strategickým projektem je Černá kostka. Moravskoslezská vědecká knihovna za dvě miliardy korun, která má ambici stát se centrem pro digitální transformaci regionu, vědu a inovace a z programu získat 1,7 miliardy.
Mezi rozpočtově náročnější projekty se řadí i EDEN Karviná – výzkumný a vzdělávací park – který chce z dotací odčerpat 2,5 miliardy korun. Jádrem projektu má být „ekokampus“ Slezské univerzity spojený s vybudováním velkokapacitních skleníků určených pro výzkumné účely a environmentální výchovu.
V Ústeckém kraji zatím podali žádost pouze na jeden strategický projekt, Transformační centrum Ústeckého kraje v areálu bývalé střední školy na Staré ulici v Ústí nad Labem. Podle mluvčí kraje Magdaleny Fraňkové budou další následovat ve druhém a třetím kvartálu, aspoň to prý deklarují autoři projektů. Prioritních strategických projektů je v kraji deset, přičemž třeba těžba lithia na Cínovci by se hlásila do výzvy jen v případě, že by některý z nich neuspěl.
Dalším z projektů je takzvaný Green Mine. Jedná se o resocializaci a revitalizaci Lomu ČSA, za níž stojí společnost Sev.en Inntech miliardáře Pavla Tykače. Kromě proměny dolu ČSA má jít o úpravu infrastruktury, stavbu akvaponické farmy, průmyslové zóny, instalaci fotovoltaiky, developerský projekt a rekvalifikaci zaměstnanců zmíněné společnosti. Z celkových 3,5 miliardy korun má být z evropských peněz čerpána zhruba třetina.
Velkým projektem je rovněž továrna ČEZ na výrobu baterií do elektromobilů. Investiční náklady odhaduje polostátní energetický koncern na skoro 60 miliard, z Operačního programu Spravedlivá transformace požádá o 1,25 miliardy. Projekt úzce souvisí s těžbou lithia v Cínovci.
„Nadále budeme pokračovat v aktivní diskusi ohledně potřeb a projektů a vyjednávat s ministerstvy co nejlepší podmínky pro čerpání prostředků, aby se stihlo vyčerpat ve stanovených termínech, které jsou v případě OP ST oproti jiným programům velmi napjaté,“ uvádí Fraňková.
Karlovarský kraj zatím žádný strategický projekt v rámci výzvy OPST nepodal. Podle mluvčí kraje Jitky Čmokové by první žádosti mohly být odevzdány v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku. „Možnost podat žádosti je otevřená do 31. prosince 2023, času je tedy stále dostatek,“ tvrdí Čmoková.
Regionální stálá konference Karlovarského kraje, jenž projekty vybírala, podle ní nestanovila pořadí, cílem je prý podpořit všechny. „Jedná se o relevantní možnost, že na základě studie proveditelnosti se ukáže, že některý z projektů není realizovatelný,“ připouští. Ostatně jeden z projektů už v průběhu loňského roku odpadl. Jednalo se o Agenturu pro transformaci Karlovarského kraje.
Kraj se prý snaží, a to ať už jde o workshopy či semináře pro obce i soukromý sektor. „Ve zhruba dvouměsíčních intervalech pořádá krajský radní za oblast regionálního rozvoje online setkání, která jsou určena pro poskytování informací veřejnosti a sbírání potenciálních námětů. Proběhlo několik neformálních schůzek se zástupci místních uskupení a odborné veřejnosti,“ uvádí Čmoková. Zároveň údajně probíhá kontakt s potenciálními žadateli a zjišťuje se, v jakých oblastech je největší potřeba financování.
Jedním z projektů v Karlovarském kraji je „green development“ Sokolovské uhelné, který má stát tři miliardy korun. Na dotacích chce společnost zhruba jednu miliardu. Cílem je na vytěženém území vytvořit uhlíkově neutrální průmyslové zóny, jejichž využití zatím není známo. Počítá se například s výstavbou výrobních hal využívajících energie z obnovitelných zdrojů.
Sokolovská uhelná, která je mimo jiné majitelem hnědouhelné Elektrárny Tisová, plánuje revitalizaci a resocializaci lokality jezera Medard na severozápadě od Sokolova. Má se jednat o inženýrskou a stavební přípravu území a následné investice zahrnují developerský projekt a investice do výzkumných a inovačních služeb. Dotace z OPST by měly pokrýt 600 milionů korun.
Částka 41 miliard korun není z hlediska rozpočtu Česka závratná. Je to však docela dost peněz na to, aby ji mohly tři vybrané regiony jen tak promrhat. Je proto potřeba vybírat projekty pečlivě. Národní orgán pro koordinaci, jehož roli plní ministerstvo pro místní rozvoj (MMR-NOK), přitom má své pochybnosti. Vyplývá to z jeho Zprávy o rizicích implementace programů v roce 2022.
„MMR-NOK vnímá tento program jako rizikový vzhledem k tomu, že prostředky OPST jsou z převážné části čerpány z nástroje Next Generation EU, v jehož rámci musí být v závazku do konce roku 2023,“ píše se ve zprávě. „S ohledem na zpožděný start programu a omezený čas pro závazkování přidělené alokace vyvstává riziko nedočerpání všech prostředků dle časového nastavení a případná nutnost jejich navrácení,“ varuje zpráva.
Projekty a jejich přípravou se před dvěma lety zabývala i nevládní protikorupční organizace Transparency International. Sepsala na téma dokument s názvem Spravedlivá transformace a korupční rizika. Vadila jí mimo jiné zmíněná časová tíseň a porcování na velké projekty.
Článek je součástí série Kde skončí miliardy určené na konec uhlí, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
