Pohublá Evropská komise a konec práva veta. Skupina akademiků navrhla „překopání“ EU

Návrh sepsala skupina expertů z Francie a Německa a v úterý jej dostali na stůl ministři sedmadvacítky zodpovědní za unijní záležitosti. Debata o vnitřní reformě EU úzce souvisí s přijetím šestice zemí západního Balkánu, Moldavska a Ukrajiny, ke kterému by mohlo dojít v příštích letech. Lídři unie by měli ještě do konce roku 2023 říct, jak s rozšířením sedmadvacítky dál postupovat. Stálý předseda Evropské rady, tedy summitů lídrů unie, Charles Michel označil v projevu začátkem září jako termín dalšího rozšíření rok 2030.  

V dokumentu dvanácti akademiků se přijetí nových států přímo spojuje se změnou vnitřního chodu EU tak, aby byla i při počtu 30 a více zemí schopná efektivně reagovat na aktuální dění. Snížit by se měl počet komisařů, kterých je nyní stejně jako členských států a nemají všichni relevantní agendu – vedle komisaře pro energetiku je například ten pro zachování evropského způsobu života. Napříště by jich mělo být buď méně – což znamená, že ne každý stát by měl vždy svého zástupce v Evropské komisi –, nebo by byli komisaři „hlavní“ a „vedlejší.“

Jako pravidlo by se mělo také zavést většinové hlasování tak, aby jeden stát nemohl zabránit vůli zbytku. EU momentálně čelí častému používání práva veta vládou Viktora Orbána ve vztahu k Ukrajině, který tak opakovaně blokoval unijní pomoc zemi bránící se ruské agresi. Pokud by nebyla možná shoda na zrušení jednomyslného rozhodování, akademici navrhují, aby se používala takzvaná konstruktivní abstence – stát by byl při takovém hlasování sice proti, ale nezablokoval by ostatní.

Klíčová teze dokumentu pak je, že pokud se státy neshodnou na změně stávající smlouvy, měla by vzniknout „dvourychlostní Evropa“. EU by v tom případě byla tvořena několika různě spolupracujícími okruhy zemí podle jejich vlastní vůle. Nejužším „vnitřním kruhem“, poté samotnou EU, další širší skupinou by byly přidružené státy a nakonec Evropské politické společenství (projekt z loňska, iniciovaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kdy se sejdou lídři celého kontinentu).

Ministři zodpovědní za EU absolvovali v úterý úvodní výměnu názorů nad analýzou, kterou si objednali. Z diskuse bylo patrné, že kvůli rozdílným postojům jednotlivých zemí se o změně unie bude debatovat ještě dlouho.

Česko bude podle Martina Dvořáka (STAN) patřit „ke skeptičtějším zemím“, co se týče zásadních reforem EU. Strany vládní koalice se rozcházejí už v tom, kde a zda vůbec je nutné chod EU měnit. ODS je například dlouhodobě proti změně jednomyslného hlasování v EU, premiér Petr Fiala (ODS) ho hájil ve sněmovně při interpelacích letos v létě. Naopak Piráti, STAN či TOP 09 podporují zrušení veta v řadě oblastí.

Český názor na snížení počtu komisařů nechtěl Dvořák odhadovat, protože podle svých slov ještě neměl příležitost probrat to s jednotlivými ministry. „Teprve celý ten materiál přinesu na vládu,“ řekl. Když se stejné téma probíralo před dvaceti lety při sepisování takzvané evropské ústavy, Česko bylo proti. Do EU tehdy teprve mířilo a nechtělo přijít o svého zástupce v Bruselu.

Řada členských zemí podmiňuje další rozšíření EU právě změnou jejích vnitřních pravidel. Dvořák řekl, že to bylo patrné i během úterní debaty. „Všichni si uvědomují a přiznávají, že obojí oddělit úplně nejde. Případné rozšíření vyvolá změny v institucích,“ řekl český ministr pro EU.

Postoj k právu veta v EU a dalším věcem proto bude muset změnit i česká vláda, pokud chce setrvat ve své podpoře vstupu Ukrajiny a dalších zemí do Evropské unie. „Předpokládám, že naše stanovisko k této věci bude modifikováno právě tím, že se deklarujeme jako jeden z největších podporovatelů Ukrajiny a jejího členství v unii,“ připustil Martin Dvořák.