Pravděpodobná nová slovenská vládní koalice vzešlá z víkendových voleb zvýší zřejmě různé sociální platby občanům, což v budoucnu přinese zhoršení stavu tamních veřejných financí. Shodli se na tom analytici. Dopad na českou ekonomiku nebude podle nich významný v jakémkoliv scénáři povolebního vývoje.
"Slovensko má vyšší inflaci než Česko, nejvyšší v eurozóně. Můžeme proto čekat různé sociální balíčky a přímé platby voličům vítězných stran," řekl analytik projektu Datarun Petr Bartoň. Proto čeká v příštích dvou letech zhoršení stavu státních financí a větší rozdávání. "Slovensko si tedy kupuje dva roky zdánlivě většího blahobytu za cenu nižšího blahobytu v budoucnu. Ne nutně proto, jestli je nová vláda levicová nebo pravicová, ale hlavně kvůli tomu, že je nová," dodal.
Pravděpodobnější varianta levicové vlády pod taktovkou hnutí Smer-SD a Hlas-SD naznačuje, že se bude klást větší důraz na sociální aspekty a náklady konsolidace ponesou více firmy a skupiny obyvatel s vyššími příjmy, doplnil analytik Generali Investments Martin Pohl. Pokud nová vláda rozpočtovou konsolidaci odmítne, pak Slovensku podle něj hrozí snížení ratingu, růst zadlužení a nárůst nákladů na obsluhu dluhu.
Koalice zformovaná na základe spolupráce Smer-SD a Hlas-SD doplněné o SNS nebo KDH budou v ekonomické oblasti spíše protekcionistické a populistické, míní analytik bratislavské pobočky UniCredit Lubomír Koršňák. Míra transferů do ekonomiky zůstane podle něj vysoká. Konsolidační úsilí bude nejdříve jen na úrovni zákonných nevyhnutelností vyplývajících z dluhové brzdy, výdajových limitů a pravidel EU. Krátkodobě může nižší konsolidační úsilí znamenat menší škrty v ekonomice ze strany vlády a teda podporu ekonomického růstu. "Už ve střednědobém horizontu pěti až deseti let by ale takováto rozpočtová politika mohla vést k problémů s financovaním státního dluhu i výraznému přiškrcení ekonomického růstu," podotkl.
Pohl připomněl, že Slovensko sice patří s desetiprocentním podílem na vývozu mezi české hlavní obchodní partnery, ale z větší části jde o meziprodukty určené pro další zpracování. "Dopad výkyvů slovenské domácí poptávky na nás je tak velmi omezený. Pro nás i pro Slovensko je rozhodující osud automobilového průmyslu, který závisí na elektromobilitě a poptávce po automobilech na evropském trhu. Tady bohužel stejně jako Slovensko taháme za kratší konec provazu," poznamenal.
Sobotní parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) pod vedením Roberta Fica, získala hlasy více než 23 procent voličů. S výrazným odstupem skončilo druhé Progresivní Slovensko, které má přes 17 procent. Třetí je zhruba s 15 procenty strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), jejíž šéf Peter Pellegrini gratuloval Ficovi a mluvil o možné povolební spolupráci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
