Diskuze s veřejností i studenty ve školách, návštěva univerzity anebo prohlídka galerie, to vše čekalo na předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) v Liberci, který navštívila druhý listopadový den. Ale zastihla ji také zpráva o verdiktu soudu nad bývalým členem strany Dominikem Ferim a zejména mladí lidé žádali informace o diskutovaných tématech manželství pro homosexuální páry či legalizaci marihuany.
Jaká je vaše reakce coby předsedkyně TOP 09 na rozhodnutí soudu v případu kauzy bývalého člena strany a poslance Dominika Feriho, který byl uznán vinným ze dvou znásilnění a pokusu o další?
Má to dvě roviny. Rovina politická v jeho osobě jako tehdejšího člena TOP 09, byla vyřešena okamžitě, ještě v ten den, kdy podezření vyšla najevo. On se okamžitě vzdal poslaneckého mandátu a v tom samém týdnu, na základě výzvy tehdejšího vedení, také ukončil členství a odešel ze strany. Po té politické rovině je to od té chvíle vyřešené.
Co on sám spáchal nebo nespáchal či udělal je jeho vlastní zodpovědnost. A mě mrzí, že se dopustil takovýchto činů. Já bych nikdy nezpochybňovala výroky soudní instance a vnímám nezávislost soudce jako zásadní záležitost, takže TOP 09 plně respektuje rozhodnutí soudu. A také plně respektujeme samozřejmě možnosti daného obviněného na odvolání.
Nejen kauza Feriho, ale i další témata jsou nyní hojně diskutovaná. Například práva stejnopohlavních párů či stoupající náklady na bydlení či život každého z nás. Když vyjíždíte do regionů, s čím se lidé na vás nejčastěji obrací?
Chtějí mi nejčastěji dát zpětnou vazbu anebo se ptají na věci, které se jich osobně dotýkají. Například mladí lidé, studenti, hodně řeší změny vzdělávacího systému. Jaké bude české školství, ptají se na to, co se chystá, říkají, jaké chtějí změny a podobně. Ale navrhují, jako dnes na gymnáziu, kde jsem byla, legalizaci marihuany. A to je věc, o kterou se mladí lidé ve věku náctiletých a mladých dospělých hodně zajímají. Chtějí vědět, jestli bude legalizovaná a jestli to naše vláda udělá. A sami většinou dávají podnět, že by měla.
Další věc, kterou velmi často řeší jsou práva stejnopohlavních párů. Obě věci jsou aktuální, probírají se ve veřejném prostoru, hodně lidí o nich diskutuje. Velká část mladých lidí je jednoznačně pro obojí, ať pro legalizaci marihuany, tak pro manželství pro všechny.
A vy osobně máte jaký postoj k oběma tématům?
Já jsem také pro obojí. Zrovna téma manželství je nyní ve výborech ve sněmovně, hodně se to diskutuje. Diskuze probíhá nad tím, jestli zachovat název manželství pro všechny anebo udělat rozlišení manželství a partnerství. A jako takový ústupek, aby vůbec mělo šanci to projít, bude partnerství a budou se ti lidé brát.
Ale tak především jde o sjednocení práv pro všechny. To je pro většinu z nich tím nejdůležitějším?
Přesně tak. V dnešní době je situace taková, že drtivou většinu práv, kterou mají heterosexuální manželé, nemají partneři. A já se přiznám, že jsem ušla obrovský kus cesty od toho, kdy jsem váhala, jestli je potřeba to měnit. Měla jsem zkreslené představy o registrovaném partnerství . Myslela jsem si, že je to běžný sňatek a ono je to jen výměna občanky a registrace, jako když registrujete auto. Mě to přijde vůči těm lidem nedůstojné. Jsou stejní jako my, akorát mají jinou sexuální orientaci, ale jinak se na ně vztahují stejné povinnosti jako se vztahují na nás. Nevidím tedy důvod, proč by oni měli mít jinou kategorii, co se týká zpečeťování jejich vztahů. Jde o to, aby ty vztahy prosperovaly a aby i oni byli spokojeni. Tedy já to prosazuji.
Myslím, že bude velká debata ještě u adopcí dětí, to je také velké subtéma. Také málokdo ví, že dnes si může dítě adoptovat jednotlivec a nikdo se ho neptá na orientaci. Tedy spousta lidí, kteří dnes odmítají adopce homosexuálních párů ani netuší, že už dnes v těch svazcích děti mají. Je to mnoho rodin a jsou to duhové rodiny, které vychovávají děti se stejnými ambicemi jako všichni ostatní.
Každodenní život lidí a rodin ale ovlivňuje i situace na pracovním trhu, zvyšující se náklady na potraviny, ceny energií, stoupající nájmy. Jak vnímáte reakce lidí?
Je to především téma starších lidí. Mnozí z nich podnikají, a tak je zajímají hlavně ceny energií. Mnozí jsou ještě v abnormálním pocovidovém stavu, kdy jim odešli zákazníci, další zase nyní šetří. Tak se snažím s nimi probírat, co pro ně vláda dělá, že nemáme EET, změnili jsme přístup státu, že se na firmy nezaklekává, jak to stát dělával. Oni to oceňují a oni my sdělují zásadní problémy, které mají.
Často teď také firmy řeší, že mají zakázky, ale nemají lidi, kteří by zakázky plnili. Máme málo zaměstnanců, chybí nám pracovní síla. To si TOP 09 uvědomuje a máme plán, jak zrychlit ekonomiku v Česku. Máme například rezervu v tom, že rodiče malých dětí, kteří o ně pečují, nejsou na pracovním trhu, protože pracovní trh jim neumožňuje zvládnout obě role. A proto to naše vláda intenzivně řeší. Chceme, aby byly dostupné školky, dětské skupiny, aby ženy, které mají malé děti je měly v kvalitní péči. Jde nám o to, aby se maminky mohly vrátit do práce třeba na částečný úvazek, a tak naše vláda zvýhodňuje částečné úvazky nižšími odvody. A to už se v praxi projevilo a vznikly desítky tisíc nových pracovních míst, ale pořád to ještě není dostatek.
Rozdílné je to však v jednotlivých regionech i v jednotlivých institucích nebo firmách. Stále mnohde nejsou podmínky pro to, aby se mohl pečující rodič věnovat práci i dětem?
Já jsem sice politicky předsedkyně Poslanecké sněmovny, které předsedám, ale máme 360 zaměstnanců na úředních pozicích. Na jednu stranu ty počty snižujeme, třeba díky digitalizaci, ale na druhou stranu jsme čím dál víc přívětiví k tomu, aby mohli u nás lidé pracovat na částečný pracovní úvazek. Je pružnější pracovní doba, zavádí se více možností práce z domova. Postupně, to doufejme, bude lepší i na dalších místech.
Říkáte, že diskutujete s lidmi o tom, co je zajímá, co jim vadí. Když se člověk podívá na diskuze třeba na internetu, křiklounů i agresivních reakcí tam najde směrem na vás i vaši práci hodně. Chodí křiklouni i za vámi na diskuze při vašich cestách? Anebo jejich křiklounství ohraničuje jen internetový svět?
Jak kdy. Asi tušíte, že jich je mnohem, mnohem méně. Těch, kteří osobně přijdou a nezůstanou jen u siláckých řečí na sítích. Zrovna v Liberci jsem měla poměrně nedávno debatu, kdy přišla celkem velká skupina kritiků. Ale oni tehdy byli velmi znepokojeni tím, že debatu neovládají oni. První část vždy děláme tak, že moderátor klade otázky a potom je prostor pro samotné publikum. A oni nebyli schopni tu hodinu vydržet. Vykřikovali, dávali najevo, že jsou v sále a chtějí s námi mluvit. Řekla jsem jim, že ano, že na ně přijde prostor, ať počkají. Respektovali jsme jejich nesouhlas, ale chtěli jsme po nich nějaká pravidla slušného chování. A to je velmi znepokojilo a nebyli schopni tu hodinu vydržet a odešli ještě dřív, než k debatě došlo. A to trochu ilustruje to, jak to častokrát chodí.
Ale jinak míst, kde by někdo přišel takto konkrétně, bylo po republice naprosté minimum. A nikde jinde se nestalo, že by přišli takto organizovaně. Ale často se najdou dva, tři lidé, kteří mají postavené dotazy na dezinformacích, které si někde přečtou a myslí si, že jsem skutečně některé ty věci řekla. Třeba, že jsem údajně řekla, že se mají lidé společně sprchovat, aby ušetřili, že mají společně péct kuřata se sousedy, protože tím ušetří. Takové věci jsem nikdy neřekla, ale vím, že ta tvrzení kolují po sociálních sítích a emailech. Vždy se to snažím lidem vyvrátit a říci jim, aby si uvědomili, že je strašně lehké o někom lhát a pustit lež do světa.
Pak ale musí být skličující pro vás jako politika, když vidíte, z čeho voliči vychází a rozhodují se podle lží, komu dají hlas?
Já se zase tak moc nedivím, taková je doba. Každý má svých starostí dost, řeší péči o rodinu, práci, koníčky a podobně a chápu, že pro spoustu lidí detailně sledovat, co se děje kolem a zjišťovat to do hloubky, je náročné. Pochopení pro to mám, ale o to víc se snažím vysvětlovat, jak je důležité, když už tomu čas věnují, dávat si pozor, aby se nenechali nachystat.
A stejně jako jsou šmejdi, kteří se snaží využít důvěřivosti seniorů a nabízet jim předražené hrnce a deky, tak jsou šmejdi, kteří se je snaží obelhat tím, co se v politice děje a lhát ohledně toho, co kdo řekl a udělal. Proto je důležité dávat pozor na to, odkud informace čerpám. Všichni jsme byli vychováváni k tomu, že se nelže a nikdo nemá rád, pokud se mu lže. To nám vadí. A tak bychom si měli dávat pozor na ty, co se nás snaží obelhat a opít rohlíkem.
Nechci se v rámci vaší návštěvy Liberce vyhnout ani dotazu, jak to bude s TOP 09 v blížících se krajských volbách na podzim 2024?
Myslím, že kolegové v Libereckém kraji už vědí, ale nechám podrobnosti a zveřejnění na nich. Ale já udělám vše proto, abych je podpořila a dobře to dopadlo. Aby byli po volbách v radě kraje a byli úspěšní. Určitě budou přicházet s velmi dobrými nápady.
Tady v kraji je vidět, že dlouhodobým hegemonem je pan Půta, že má celkově dobrou strategii, jak politiku dělat. Na druhou stranu všechno s mírou a někdy je dobré, když nastane nějaká změna. Když už někdo dělá něco dlouho, může se stát, že v těch věcech je trochu rutinní. Ale to není nic proti hejtmanovi, ale je to celkově takový fenomén. Takto o volbách tedy uvažuji a budu moc ráda, pokud moji kolegové budou moci ukázat nějaké nové, svěží přístupy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
To se divím, že tu vlastizrádnou psychopatku nevynesli studenti v zubech.