Konec nadějí: peníze z emisních povolenek nelze použít na utlumení cen energií

Evropská komise, která dohlíží na dodržování unijních pravidel v členských státech, na dotaz HN potvrdila, že nově na tento účel povolenky použít nelze. Přesněji nelze je využít na pokrytí dotací pro existující podporované zdroje energie (POZE), které tvoří v regulované ceně významnou položku v celkové výši 36 miliard korun.

Mluvčí komise pro otázky klimatu a energetiky Tim McPhie sdělil, že výnosy z aukcí povolenek lze použít na dotování stávajících zdrojů jen tehdy, pokud šly do dražby před 5. červnem 2023. „Česko může financovat existující obnovitelné zdroje energie i v letech 2023 až 2024, ale jen výnosy z povolenek do 4. června 2023,“ sdělil HN. „Výnosy po 5. červnu 2023 nemohou financovat nic, co nestanovuje nová směrnice,“ dodal mluvčí.

Důvodem je, že právě 5. června letošního roku vstoupila v platnost nová unijní pravidla o emisních povolenkách. Ta říkají, že výnosy z emisních certifikátů půjde použít jen na budované (developing) zdroje. Kromě nich zmiňují také výstavbu distribučních sítí, financování vývoje čistých technologií nebo zachytávání oxidu uhličitého v půdě.

Je to tak proto, že státy EU dosud s příjmem z emisních povolenek zacházely volně. Řada z nich, Česko nevyjímaje, půlku i víc peněz investovala jinam než na dekarbonizaci energetiky. Nová směrnice říká, že 100 procent výnosů z povolenek musí jít na opatření proti změně klimatu.

Někteří zástupci podnikatelského sektoru i politici se ještě upínali k naději, že Česko zatím neschválilo novelu zákona o obchodování s povolenkami a nejspíš do konce roku ani schválit nestihne. Právě ta do české legislativy přenáší evropskou směrnici.

Myšlenka byla taková, že pokud neplatí český zákon, bude možné dál za peníze z povolenek dotovat ceny elektřiny navzdory tomu, že směrnice s úderem ledna vstoupí v účinnost. Už od léta sice platí, ale země EU dostaly do konce letoška čas převést nová pravidla do svých zákonů.

„Šedá zóna“ se nabízí i ohledně výnosů z dražeb povolenek mezi 5. červnem a koncem prosince. Zatímco Evropská komise nepochybuje, že i na tyto výnosy se vztahuje omezení dotovat jenom budované zdroje, Rada EU, která zastupuje členské státy, to vidí jinak. Podle informací HN v ní převážil názor, že ještě do konce tohoto roku by šlo použít nové výnosy z povolenek „po staru“. Je však otázka, zda nějaké volné peníze ze starších aukcí jsou ještě k dispozici. 

Jasno mají naopak obě instituce, tedy komise a rada, v otázce, co by se dělo, kdyby Česko cíleně nespěchalo s převedením nové směrnice do svého práva a vláda i po lednu 2024 nakládala s penězi z povolenek volněji.

Zemi by v tom případě hrozila sankční procedura (infringement) za porušení smlouvy o EU a Česko by mohlo skončit před Soudním dvorem EU s mnohamiliardovou pokutou. Je pro to jednoduchý důvod. Pokud by každý stát záměrně zdržoval aplikaci dohodnutých pravidel podle toho, jak se mu to hodí, vnitřní trh EU by se rozpadl.

Obavy z evropských sankcí přitom nejsou nijak ojedinělé ani v Česku. „Spoléhat se na to, že sankce nebudou, je naivní a riskantní přístup a já bych se do takového dobrodružství s Evropskou komisí nepouštěl,“ řekl v nedávném rozhovoru pro HN šéf ČEZ Daniel Beneš. Podle informací HN se tak původní návrh ERÚ o regulovaných cenách nakonec změní maximálně o jednotky procent.