U mladých lidí roste podpora členství Česka v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO). Zároveň se u nich zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu, zjistil dotazníkový průzkum mezi studenty středních škol, který udělala agentura Median pro program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Z výsledků zároveň vyplývá, že o možnosti ovlivnit řešení problémů v Česku nebo ve své obci je přesvědčeno 15 procent mladých.
Členství Česka v EU hodnotí kladně téměř čtyři pětiny středoškoláků. Negativně ho vnímá 12 procent dotázaných. Z dlouhodobého hlediska se hodnocení členství v unii mezi studenty zlepšuje. V roce 2020 ho kladně vnímalo 74 procent respondentů a v roce 2009, kdy se průzkum konal poprvé, to bylo 43 procent.
"Ještě vyšší podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci," uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota. K podpoře se přiklání 84 procent respondentů. Ačkoliv se NATO těšilo nemalé podpoře i v předchozích měřeních, v letošním roce dosáhla podpora dosud nejvyšší úrovně. Podle autorů průzkumu to může do jisté míry souviset s ruskou invazí na Ukrajinu, která silně ovlivnila veřejné mínění.
Podobně jako v případě členství v EU, i v případě aliance hraje důležitou roli v síle podpory typ školy a velikost místa bydliště dotázaného. Gymnazisté a studenti z měst nad 100 tisíc obyvatel vnímají kladně členství častěji.
Autory průzkumu také zajímalo, jak mladí lidé nahlížejí na život v Československu před rokem 1989. Proti minulosti se zvýšil podíl těch, kteří život za socialismu považují za horší než v současnosti. V aktuálním průzkumu se k tomuto názoru hlásí tři čtvrtiny respondentů, zatímco v roce 2012 to bylo 50 procent.
I v hodnocení období socialismu se odpovědi významně lišily podle typu školy. Že život za socialismu byl ve srovnání s dnešní dobou lepší, se domnívá pět procent gymnazistů. Naproti tomu na středních odborných učilištích tento názor sdílí 21 procent dotázaných.
Průzkum dále zjistil, že u českých studentů převažuje spokojenost se životem. V různé míře ji vyjádřilo 42 procent dotázaných, více či méně nespokojených bylo 24 procent. Tři z deseti dotázaných uvedli, že jsou někde na pomezí mezi spokojeností a nespokojeností. V porovnání s daty z roku 2020 podíl spokojených studentů klesl, a to o 14 procentních bodů. Zároveň stoupl podíl těch, kteří jsou na pomezí mezi spokojeností a nespokojeností.
Neradostným trendem, který průzkum zachytil, je podle jeho autorů prohlubující se dlouhodobá skepse středoškoláků ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů v obci či zemi. "Jestliže v roce 2020 věřilo 28 procent středoškoláků, že tuto možnost mají, nyní je takových jen 15 procent," řekl Strachota.
Aktivně se v řešení problémů v místě bydliště či ČR angažuje desetina mladých, zjistil průzkum. Ve srovnání s předchozím stoupl počet studentů, kteří se nezapojují a ani neplánují angažovat v budoucnu.
Dotazníkový průzkum udělal Median na konci roku 2023. Zapojilo se do něj kolem 1200 respondentů ze 33 středních škol.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
