Česká armáda bude i po roce 2040 relativně málo početná, uvádí její dokument

"V sociální oblasti očekáváme pokračující trend nízkého populačního růstu, který bude navíc způsoben spíše pozitivním saldem migrace. Migrace a vliv globalizace na českou populaci může vést k tomu, že poroste skupina občanů, kteří nebudou považovat Česko za svůj národní stát a budou se ztotožňovat spíše s virtuálními komunitami než se státem," píše se v dokumentu.

I po roce 2040 bude mít Česko podle předpokladů vize relativně málo početnou armádou. Resort obrany měl ke konci roku 2023 zhruba 27 800 vojáků z povolání, vojáků aktivních záloh pak 4266. Podle dřívějších vyjádření ministerstva obrany je cílem mít do roku 2030 celkem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc záložníků. Málo početná armáda bude mít podle dokumentu nevýhodu v případné dlouhodobé opotřebovávací válce.

"Jedinou reálnou alternativou je vedení manévrových operací, které jsou méně náročné na spotřebu zdrojů," uvádí vize. I tak ale bude potřeba zajistit odpovídající zásoby zbraní, munice a ostatního materiálu pro vedení dlouhodobé operace vysoké intenzity. Armáda musí mít podle dokumentu funkční mobilizační systém a dostatečné zásoby včetně zajištěného systému jejich doplňování, aby dokázala rychle a dlouhodobě obnovovat bojeschopnost a aby vítězství na taktické úrovni dokázala zúročit na operační a strategické úrovni vedení války.

Na vyzbrojování armády bude mít podle dokumentu dopad také rozvoj obranných kapacit evropských států a soupeření mezi USA a Čínou, které povedou k růstu cen zbraňových systémů a vojenského materiálu. "Je nepravděpodobné, že by se tento negativní vliv podařilo vykompenzovat růstem rozpočtu na obranu, protože jeho zvyšování bude bránit především potřeba dostat pod kontrolu veřejný dluh," konstatuje dokument.