Pokračujme v cestě za objevováním zajímavostí z analýz Českého statistického úřadu, které by jinak zapadly v propadlišti dějin, a podívejme se dnes na potravinářský trh v České republice. Analýza ČSÚ, jež se zaměřila na spotřební výdaje domácností za nápoje a potraviny, totiž nabízí velmi zajímavá čísla.
Oživení tuzemské ekonomiky se dle statistik Českého statistického úřadu projevilo i na trhu s potravinami. Po třech letech poklesů tuzemští výrobci v roce 2014 zvýšili produkci potravin, přičemž hodnoty růstu v České republice překonaly i hodnoty v zemích našich tradičních importérů – v Německu a Polsku. Apetit Češek a Čechů spotřebovávat se projevil v reálném růstu výdajů na potraviny a nápoje (reálný růst = růst výdajů reflektující vyšší zájem o potraviny, nikoliv vyšší objem výdajů v důsledku růstu cen). Růst zájmů o potraviny v čase je tažen zejména výdaji na potraviny, jelikož nákupy alkoholu a nealkoholických nápojů spíše stagnují (viz obrázek níže). Faktem však je, že z vývoje prezentovaného v grafu není možné vyčíst, jak se změnila kvalita potravin. Hodně se totiž mluví o tom, že Češi pomalu ale jistě začínají preferovat dražší a kvalitnější výrobky.
Pramen: ČSÚ, národní účty
Zajímavou statistiku zato poskytuje srovnání výdajů domácností na jednotlivé potraviny dle jejich příjmu. Níže uvedené dva grafy prezentují strukturu výdajů na potraviny u nízkopříjmových domácností (vlevo) a vysokopříjmových domácností (vpravo), tj. kolik procent svých celkových výdajů na jednotlivé potraviny utrácí 10 % nejchudších domácností a 10 % nejbohatších domácností . Z obrázků je patrné, že mezi výdaji bohatých a chudých domácností panují velké rozdíly. Oba typy domácností utrácejí zhruba stejný podíl potravinových výdajů za maso, cca 26 %. Nízkopříjmové domácnosti utrácejí relativně více za pečivo a obiloviny (20,2 %), mléko, sýry a vejce (21,6 %) a také oleje a tuky (5,2 %). Naproti tomu bohaté domácnosti si dopřávají větší podíl ovoce (7,7 %), zeleniny a brambor (10,1 %) a nebo ryb (3,2 %).
Pramen: ČSÚ, rodinné účty
Je samozřejmé, že v deseti procentech nejchudších domácností trpí při výběru potravin zejména kvalita – absolutní výše příjmů totiž uspokojování preferencí výrazně limituje. Pokud zohledníme výdaje na energie a bydlení základní životní potřebu a přidáme je k potravinám, tak za ně nejchudší lidé vydají téměř polovinu svých příjmů (48,3 %). Bohatí za ně utratí zhruba jen
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
