Sociální sítě po celém světě v sobotu opět zaplavily vzkazy „R.I.P.“ – Rest In Peace (Odpočívej v pokoji), a to i od akademiků, tedy lidí, kteří obvykle podobné příspěvky po úmrtí celebrit masivně nesdílejí. Ve věku 86 let totiž zemřela „jejich“ celebrita – John Forbes Nash, světoznámý ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a popularizátor ekonomické vědy.
Ano, popularizátor. Žádná ekonomická vědecká práce totiž nezasáhla tak široké publikum jako film Čistá duše (Beautiful Mind). Hollywoodský snímek s Russellem Crowem v hlavní roli pojednává o schizofrenním matematickém géniovi Johnu Nashovi, který se – spolu se svou nemocí a zároveň své nemoci navzdory – dostane na prestižní univerzitu a učiní přelomový objev ve vysvětlování výsledků nekooperativních her (teorie her). Nash se totiž mj. zabýval výzkumem jednání lidí, kteří své chování upravují podle předpokladů chování jiných lidí. Příklad?
Vezměme ten nejznámější – vězňovo dilema. Policie zatkne dva pachatele trestného činu, Jirku a Petra, a jednoho po druhém je vyslýchá. Oba zatčení mají dvě možnosti – zapírat, nebo se přiznat. Jejich situaci naznačuje tabulka níže:
| Jiří zapírá | Jiří „bonzuje“ | |
| Petr zapírá | Petr 0.5 roku/ Jiří 0.5 roku | Petr 10 let / Jiří volný |
| Petr „bonzuje“ | Petr volný / Jiří 10 let | Petr 6 let / Jiří 6 let |
Pokud budou oba vězni zapírat, policie je bude muset po čase propustit. Jenže Nash řekl: To se s vysokou pravděpodobností nestane. Když bude Petr zapírat a Jirka pomůže polici a usvědčí jej, dostane Jiří milost a Petr bude bručet na 10 let. Jirkovi se vyplatí zradit. A co když Petr zapírat nebude? I pak se Jirkovi vyplatí zradit – namísto 10 let dostane při spolupráci s policií „jen“ 6 let. A protože stejně bude uvažovat Petr, oba dva skončí v tzv. Nashově rovnováze. Budou „bonzovat“ a skončí ve vězení na 6 let. Z Nashovy rovnováhy totiž vede potenciální cesta ven jen tak, že oba dva najednou začnou zapírat. Jenže to nikdy neudělají, protože se nemohou domluvit na společném postupu (nemohou kooperovat) a bez kooperace se ani jeden z nich nevystaví riziku desetiletého trestu.
Život Johna Nashe nebyl jednoduchý. Jak to u géniů bývá, Nash byl svérázná osobnost. Trpěl paranoidní schizofrenií, která se u něj naplno rozvinula ve 30 letech a až po další tři desítky let jej velmi významně limitovala při styku s veřejností – Nash střídal nemocnice, léčebny a sanatoria, přitom se však věnoval výzkumu, vývoji a publikaci matematických prací. Na Princetonu dostal přezdívku „fantom Fine Hall“, jelikož se v tamních učebnách a na chodbách matematického centra objevovaly záhadné matematické hádanky a rovnice, které tam po nocích zapisoval. Nash, narozený roku 1928, dostal svou nemoc pod kontrolu až v 90. letech minulého století, kdy získal mezinárodní uznání a v roce 1994 i Nobelovu cenu. Na přelomu tisíciletí, ve svých 73 letech, si Nash podruhé vzal svou první ženu Alicii, životní lásku, která – navzdory odloučení po rozvodu mezi roky 1963 až 1970 – mu byla celý život oporou a s níž v neděli tragicky zahynul při autonehodě v New Jersey.
Tak tedy R.I.P. I když... V Nashově případě by se slušelo říci spíše REST IN EQULIBRIUM = Odpočívej v rovnováze.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
