Ministerstvo školství na základě mezinárodních hodnocení určilo 42 klíčových výzkumných infrastruktur, které by měly být financovány prioritně. Výzkumné infrastruktury jsou místa disponující výjimečným technologickým zařízením pro vědecký výzkum. Ministerstvo určilo celkem 58 klíčových výzkumných infrastruktur, které by v letech 2016-2022 měly hrát důležitou roli i v evropském kontextu. Současně upozornilo na nutnost navýšit peníze určené na vědu a výzkum proti současným výhledům státního rozpočtu.
Klíčové výzkumné infrastruktury byly zahrnuty do takzvané cestovní mapy, kterou v pondělí schválila vláda. Jde o strategický dokument mapující potřeby a možnosti českého výzkumu a vývoje, který navazuje na obdobný evropský materiál.
Infrastruktury jsou rozčleněny do šesti skupin vědních oborů: společenských a humanitních věd, enviromentálních věd, fyzikálních věd, energetiky, biomedicíny a informačních a komunikačních technologií. S dvaadvaceti mají největší zastoupení fyzikální vědy.
Infrastruktury zahrnuté v cestovní mapě nejsou jen pracoviště na území Česka s významným mezinárodním přesahem, ale také infrastruktury ve formě české účasti na pracovišti se sídlem v zahraničí nebo česká účast v mezinárodních výzkumných organizacích provozovaných na základě mezinárodního práva, jako je třeba CERN.
Jejich financování by mělo být vícezdrojové. Ze státního rozpočtu by měly být financovány provozní náklady, z evropských zdrojů by se měly hradit investice do technologického rozvoje.
Na základě výsledků hodnocení jsou infrastruktury rozděleny do čtyř skupin podle důležitosti, do prvních dvou spadá 42 z nich. Celkové náklady v těchto dvou skupinách v letech 2016 až 2022 ministerstvo odhaduje na téměř 26 miliard korun. Z toho přibližně 14 miliard by mělo z národních i evropských peněz poskytnout ministerstvo školství.
Součástí materiálu nebyla žádost o navýšení zhruba 800 milionů korun ročně, s nimiž se ve výhledu státního rozpočtu počítá na financování velkých infrastruktur v letech 2016 a 2017. Ministerstvo školství ale v podkladech pro vládu upozorňuje na nezbytnost tohoto kroku. Pokud by se peníze nenavýšily, znamenalo by to podle něj zásadní ohrožení financování 25 infrastruktur ve druhé prioritní kategorii. Tam z těch známějších patří například superlaser ELI Beamlines, experimentální jaderné reaktory v Řeži a národní superpočítačové centrum IT4Innovations.
Zdroj: ČTK
Foto: Pavel Kacerovský
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
