Daně a my: Jak velké daně jsou obsažené v nakoupeném zboží? (1. díl)

Ano i ne. Záleží na tom, jaký produkt spotřebováváte. Do cen zboží v České republice vstupují dvě nepřímé daně – daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Proč nepřímé? Nevypočítáváme je napřímo jako např. u daně z příjmu, ale odvádíme je „skrytě“ v kupní ceně zboží.

Daň z přidané hodnoty zvyšuje cenu zboží o 21 % (základní sazba), respektive 15 % (potraviny a nealkoholické nápoje, MHD, vodné a stočné, faktury za teplo, časopisy a noviny, ubytovací služby, kultura, stavební práce), respektive 10 % (léky, knihy, kojenecká výživa). Pokud například v supermarketu nakoupíte pečivo, ovoce a zeleninu, pár mléčných výrobků a balenou vodu v hodnotě 100 Kč, u pokladny zaplatíte 115 Kč (DPH = 15 %). Za knížku v hodnotě 100 Kč připlatíte na DéPéHá desetikorunu, celkem tedy 110 Kč. A tak dále, a tak dále.

Z pohledu daňové zátěže je „zajímavější“ zboží zatížené spotřební daní, jelikož vyjma DPH vstupuje do ceny i zdanění spotřeby – jedná se o pohonné hmoty, tabákové produkty, alkohol (líh a lihoviny), pivo a víno. Daňové břemeno se v tomto případě sčítá, tudíž se ve finální ceně zboží projevují obě složky daně. Ba co víc, do výpočtu DPH paradoxně vstupuje i základ ve formě spotřební daně (jedna daň se tedy vypočítává z druhé daně). Podívejme se na pár příkladů:

Cigarety

Kolik by stály cigarety bez existence daní? Balíček 20 cigaret (obchodní cena 75 Kč) by vyšel jen na necelých patnáct korun. Daňová zátěž v tomto případě totiž činí přes 60 Kč (47,4 Kč spotřební daň + 13,02 Kč DPH), tedy přes 80 % ceny produktu. Dražší cigarety pak generují nižší daňovou zátěž (relativně), ale vyšší odvody (absolutně). U krabičky cigaret za 90 Kč kuřák na dani zaplatí skoro 66 Kč (cca 73 % ceny)

Zdroj: Vlastní výpočty.

Pivo

Níže je znázorněno zdanění půllitru Plzeňského Prazdroje[1] a zdanění výčepního světlého piva (např. Gambinus). Pokud za lahev v obchodě zaplatíme 24 Kč, daňová zátěž dosahuje zhruba na čtvrtinu ceny (DPH 4,17 Kč + spotřební daň 1,76 Kč = 5,93 Kč). Bez daní by půllitr stál cca 18 Kč. Za čtyři piva (s daní) tak reálně na dani odvedeme tolik, za kolik bychom si mohli koupit páté pivo (s daní). Když vzroste cena (například v restauraci) na 35 Kč, daňové břemeno se relativně mírně sníží (na 22,38 %), ale na dani zaplatíme více (7,83 Kč).

Zdroj: Vlastní výpočty.

U světlého výčepního piva („desítka“), které je levnější, se daňová zátěž pohybuje relativně výše. Pokud si koupíte půllitr „desítky“ za 11 Kč, vězte, že na dani zaplatíte téměř 32 % ceny (3,51 Kč).  

Zdroj: Vlastní výpočty.

Pohonné hmoty

Na spotřební dani z pohonných hmot se vybere každý rok vybere největší díl spotřebních daní (cca 80 mld. Kč). V cenách benzinu a nafty je přitom obsažena jak daň z přidané hodnoty, tak právě spotřební daně. Jejich výše se liší, a to v tom, že z každého litru motorového benzinu je odvedena spotřební daň 12,84 Kč/litr (+ DPH 21 %), přičemž v každém litru motorové nafty je obsažena spotřební daň 10,95 Kč/litr (+ DPH 21 %). Jak se daně projevují v cenách?

Začněme s benzinem. Pokud máte zážehový motor a na čerpací stanici natankujete benzin např. za 33 Kč/litr, daň  činí přes 56 % kupní ceny (12,84 Kč spotřební daň + 5,73 Kč DPH). Nakoupíte-li benzin za tisícovku, do státní kasy lusknutím prstu odvedete 563 Kč. Pěkné, že? Čím nižší je cena, tím vyšší je přitom relativní daňová zátěž (tj. podíl daně na ceně).   

Zdroj: Vlastní výpočty.

U motorové nafty je to o něco méně, jelikož spotřební daň činí avizovaných 10,95 Kč/litr. Při ceně 33 Kč/litr tak na daních zaplatíme 16,68 Kč (10,95 Kč spotřební daň + 5,73 Kč DPH). Daňová zátěž proto představuje zhruba polovinu ceny. Opět jsou to jednoduché počty. Jdete k pokladně platit naftu za tisícovku? 505 Kč míří šmahem do státní pokladny. Bez daní bychom proto ujeli za stejně peněz více než dvojnásobný počet kilometrů.  

Zdroj: Vlastní výpočty.

Zde končí první díl článku. Zítra se podíváme, jak daně ovlivňují cenu tvrdého alkoholu a vína.