Lehčí sezónní onemocnění nebo drobná poranění se nevyhýbají nikomu z nás. Pacienti kvůli nim stráví spoustu času v čekárnách u lékařů. Často ale zbytečně, protože si se stejným problémem mohou zajít také do lékárny, kde poskytují odborné poradenství a zároveň zde mohou pacienti léčivý přípravek či jiný doplněk stravy rovnou zakoupit. Ušetří tak čas sobě i lékařům.
Necítili jsme se dobře, zašli jsme k lékaři a ten nás následně poslal do lékárny. To je zažité schéma, kterým jsme často strávili i celé dopoledne. Odborníci to chtějí změnit. Na semináři v Poslanecké sněmovně se sešli minulý týden zástupci několika odvětví, od lékárníků až po výrobce léčiv a diskutovali o tématu samoléčby. S pojmem samoléčba se v Česku stále moc nepracuje, ale jedná se o péči, kterou s dostatkem důvěryhodných informací zvládneme vynaložit na vyléčení lehkých onemocnění sami. Takových případů je v Česku zhruba 24 milionů ročně. „Lékárna by měla být do budoucna prvním místem, kam se zajít poradit. Přibližně 58 % lidí v Evropě žije v docházkové vzdálenosti do 5 minut od lékárny, a tak při řešení drobných potíží najde pacient odbornou pomoc téměř na každém rohu,” upozorňuje Jan Žák, zástupce Asociace provozovatelů lékárenských sítí.
Často opomíjeným faktem je, že lékárník není jen prodavačem komercionalizovaných léčiv, ale především odborníkem s relevantním vzděláním, který nám může poskytnout potřebné poradenství. S tím souhlasí i Alena Šindelářová, předsedkyně České komory farmaceutických asistentů, která vyzdvihla roli lékárníků v celém procesu samoléčby. „Konzultace s lékárníkem je velmi důležitá, je to odborník na svém místě, který je dostatečně erudovaný, aby poradil s výběrem vhodného léčivého přípravku. To je klíčové zejména v případech, kdy pacient užívá více léků najednou kvůli možným interakcím."
Odborníci se shodují na pěti pravidlech vedoucí k úspěšné samoléčbě. Prvním z nich je včasné řešení příznaků. „Je důležité začít se samoléčbou včas a nečekat, až se příznaky zhorší, teprve pak může být samoléčba skutečně účinná. V každém případě, pokud potíže trvají delší dobu, je nutné kontaktovat svého praktického lékaře," říká Martin Kopecký z České lékárnické komory. Nutná je i dobrá práce se zdroji, tak abychom čerpali jen z ověřených zdrojů. Podle Tomáše Sedláčka ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků můžeme spolehlivé informace získat vždy získat u výrobce nebo na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Důležité je také nezapomínat na trvanlivost léčivých přípravků. Potom, co zkontrolujete svou domácí lékárničku a vyřadíte prošlé přípravky, odneste je do lékárny, kde se postarají o jejich správnou likvidaci. K tomu patří také zodpovědné zacházení a skladování léků, jak upozornil Petr Davídek z Ministerstva zdravotnictví. „Pacienti by měli s léky zacházet zodpovědně a dodržovat zásady správného zacházení. Za žádnou cenu nepoužívat prošlé léky. Prošlé léky mohou ztratit svou účinnost a některé mohou dokonce vyvolat nežádoucí reakci." Léky by měly být vždy uchovávány v původním obalu nebo balení mimo dosah dětí a domácích zvířat.
Samoléčba má pořád velký potenciál pro rozvoj. 15 % všech konzultací u praktických lékařů (cca 13 milionů) může být nahrazeno samoléčbou. Bariérou můžou být dezinformace, které se během covidového období v oblasti zdraví zintenzivněly nebo nedostatečná komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče (především mezi lékárníky a lékaři). Řešením je edukace pacientů, na kterou narazil i Tomáš Sedláček ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků, když jako jedním z řešení navrhl edukační programy na školách, které by pomohly v lepší orientaci v oblasti zdraví lidem v mladém věku.
Možná nejpalčivějším problémem je podfinancování lékárníků a lékárenských asistentů, kteří poskytují cenné poradenství a často jsou odměňováni pouze z prodejů. Lepší finanční ohodnocení a zlepšení povědomí o jejich erudici u veřejnosti by bylo určitě vítanou změnou, která by ulevila lékárníkům a přitáhla více zájemců o obor farmacie na vysokých školách. Samoléčba přitom ušetří zdravotnímu systému až 9,5 miliardy korun ročně. Petr Fifka, poslanec za ODS, který seminář na toto téma v Poslanecké sněmovně uspořádal, zmínil, že jednou z bariér je také zaměření evropských rozpočtů na léčbu než na prevenci. Přitom právě zdravý životní styl, který se skládá z vyváženého balancu mezi zdravým stravováním a dostatečnou fyzickou aktivitou, vhodně zvolených vitamínových doplňků a dostatečné péče o naše duševní zdraví, je cestou k delšímu a hlavně zdravějšímu životu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
