Diskuse o daních je nekonečným impulzem politických přestřelek. Je to „stará vesta“ všude na světě – dle opozice jsou daně moc vysoké a zároveň se vybírají neefektivně, dle vlády je nastavení daní adekvátní, případně výběr neodpovídá očekávání proto, že se v daňovém systému likvidují pochybení předchozích vlád. Jaká je česká fiskální realita?
Na rok 2015 je plánován deficit státního rozpočtu na úrovni 100 miliard Kč. V jednom z předchozích komentářů jsem avizoval, že se s ohledem na prognózy letošního vývoje ekonomiky jedná o značně pesimistický odhad (záměrně?) a že realita bude zřejmě nakonec mnohem příznivější. Tomu odpovídá i vývoj v prvním pololetí tohoto roku. Za prvních šest měsíců 2015 totiž skončily státní finance v přebytku 22,65 miliardy Kč. To je ve srovnání s rokem předchozím perfektní výsledek, neboť za první pololetí 2014 skončil státní rozpočet v přebytku „jen“ 1,45 miliardy Kč.
Pod zvýšení celkových příjmů (o 51,7 mlad Kč, tedy o necelých 9 procent) na částku 618,15 miliardy Kč se téměř v plném rozsahu podepsaly dotační prostředky z EU (+49 mld. Kč), dále MF upozorňuje na zvýšené inkaso sociálního zabezpečení (+10 mlad. Kč) a zvýšené inkaso daně z právnických osob (+4,3 mld. Kč). Tyto částky eliminovaly chybějící příjmy z DPH (-5,3 mld. Kč) a inkaso spotřebních daní z tabákových výrobků (-4,2 mld. Kč jakožto efekt předzásobení v minulém roce).
„Zpropadená“ daň z přidané hodnoty, o které se neustále vedou spory, hraje v účetnictví státního rozpočtu svůj vlastní příběh – jelikož finanční správa v roce 2014 (zejm. v první polovině roku) chybně zadržovala vrácení nadměrných odpočtů DPH neusazeným plátcům, průběžné srovnání letošního roku a minulého roku je – co se výše výběru DPH týče – statisticky znehodnoceno ve prospěch roku loňského. Účetnictví eviduje jako příjmy i prostředky, které státu nepatřily. Nezapomeňme ani na novou, nižší 10% sazbu DPH na léky, knihy a dětskou stravu, jejíž fiskální dopad by měl být v letošním roce negativní ve výši 2,4 mld. Kč. V příjmech letošního rozpočtu také logicky chybí i mimořádné výnosy z aukce kmitočtů pro mobilní sítě LTE v roce 2014 (8,3 mld. Kč), ačkoliv to již není věc statistiky ani omluva pro státní hospodáře – majetku k privatizaci zbývá pořád dost.
Na straně výdajů státní rozpočet zaznamenal růst o 30,55 mld. Kč (+ 5,2 %) na částku 618,15 mld. Kč. Vyjma kapitálových výdajů (+19,1 mld. Kč, jedná se zejména o investiční programy spolufinancované z EU) a zvýšené dotaci do rozpočtů krajů, měst a obcí (+7,9 mld. Kč) by nemělo uniknout pozornosti ani zvýšení výplaty sociálních dávek, a to o 6,5 miliardy Kč. Sociální dávky, mezi které patří například starobní důchody nebo dávky v nezaměstnanosti, jsou pro veřejné rozpočty dlouhodobě nejvýznamnější zátěží – letos představují 42,1 % všech letošních rozpočtových výdajů. Z plánovaného balíku peněz na sociální dávky (512 mld. Kč) bylo v prvním pololetí letošního roku vyčerpáno 247 miliard Kč.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
