Ve středu 19. srpna 2015 si šest českých humanitárních organizací připomene Světový humanitární den věnovaný humanitárním pracovníkům, kteří denně nasazují své životy, aby pomohli druhým (1). V loňském roce se ve světě stalo oběťmi útoků 329 pracovníků. Letos jeden z útoků zasáhl také zaměstnance české společnosti Člověk v tísni.
Vloni bylo na světě během 190 útoků zabito celkem 120 humanitárních pracovníků, 121 jich bylo uneseno a 88 zraněno. Desítky zaměstnanců a dobrovolníků z českých organizací či poboček mezinárodních organizací ADRA, CARE Česká republika, Člověk v tísni, Diakonie ČCE, Charita Česká republika a Lékaři bez hranic každý den podstupují toto riziko, aby mohly poskytnout pomoc lidem v oblastech postižených humanitárními katastrofami. Pracovníci těchto organizací sdružených ve FoRS – Českém fóru pro rozvojovou spolupráci denně zachraňují životy lidí v Sýrii, Iráku, Afganistánu, Jižním Súdánu, Barmě, na Ukrajině a dalších místech na světě.
Dosud největší letošní útok namířený proti humanitárním pracovníkům se odehrál na začátku června v Afghánistánu, neznámí ozbrojenci brutálně zavraždili devět místních zaměstnanců Člověka v tísni. „Tragédie poznamenala přítomnost i způsob naší práce v Afghánistánu. Na nějakou dobu jsme zastavili veškerou činnost v zemi a v oblasti Zaré, kde došlo k incidentu, v dohledné budoucnosti kvůli vysokému riziku nebudeme působit. Kromě osobních tragédií je důsledkem útoků na humanitární pracovníky fakt, že příjemci pomoci potom zpravidla zůstanou bez pomoci,“ říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že po důkladném zvážení organizace práci v ostatních oblastech Afghánistánu obnovila.
Téměř 60 milionů lidí je v současné době nuceno žít mimo své domovy, svět čelí největší uprchlické krizi od dob druhé světové války. České organizace pomáhají rovněž lidem přímo v uprchlických táborech. „Počet uprchlíků ze Sýrie do okolních zemí přesáhl v červenci hranici 4 milionů. Většina z těchto lidí musela svou zemi opustit jen s oblečením, které měli na sobě. Přišli o domov, práci, doklady a často i členy rodiny. Snažíme se je podpořit alespoň v začátku při začlenění do místních komunit v Jordánsku, Libanonu a Turecku,“ popisuje situaci na Blízkém východě Jan Kejzlar, ředitel české pobočky organizace CARE.
„Etiopie hostí statisíce uprchlíků z Jižního Súdánu. Do uprchlických táborů přicházejí lidé, kterým často zbývá velmi málo naděje. Alespoň částečnou důstojnost a základní hygienické vybavení se jim snaží zprostředkovat naši kolegové z ADRA Etiopie – kteří pracují přímo na místě se znalostí místního jazyka a místních podmínek. Nemáme ambice pomoci všem, ale pomoc efektivně cílit a stavbou sanitačních zařízení předcházet pohromám v podobě šíření infekčních onemocnění,“ říká koordinátorka projektu ADRA Lenka Pešková.
Podmínky v uprchlických táborech v Barmě komentuje Jan Dus, ředitel Diakonie ČCE – Střediska humanitární a rozvojové spolupráce, který před měsícem tábory v myanmarském státě Rakhine navštívil: „Většina vnitřních přesídlenců jsou muslimové, kteří museli opustit svoje domovy po krvavých konfliktech mezi muslimy a buddhisty v roce 2012. Naši kolegové z LWF Myanmar, kteří v táborech pracují, jsou buddhisté. Při humanitární práci musí jít náboženské, etnické, politické a kulturní rozdíly stranou a v táborech se to daří.“
„Humanitární pracovníci odvádějí nenahraditelnou, obětavou a riskantní práci. Světový humanitární den slouží k tomu, aby si společnost připomněla jak její význam, tak potřebu setrvalé podpory humanitárních aktivit,“ dodává Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.
Potřebnost humanitární pomoci je i v současnosti nezpochybnitelná a má spíše narůstající tendenci. České i světové humanitární organizace si kladou otázky, jak čelit humanitárním katastrofám. O budoucnosti, možnostech zajištění a výzvách humanitární pomoci se bude diskutovat v rámci Humanitárního kongresu, který budou pořádat české organizace zabývající se tématem humanitární pomoci 23. října 2015 v Praze.
Poznámka:
(1) 19. srpen byl Světovým humanitárním dnem vyhlášen rozhodnutím OSN poté, kdy 19. 8. 2003 zahynul v Bagdádu zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku Sergio Vieira de Mello a 21 jeho kolegů. Každý rok se tak vzdává pocta všem, kteří přišli během své práce o život, a vyjadřuje se respekt těm, jež v rizikových oblastech pomáhají druhým.
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
