Globální Index ekonomické svobody mírně vzrostl, Česká republika v žebříčku zůstává na 42. místě

„Jedničkou zůstává stále Hongkong, protože demokracie je tím nejlepším ochráncem svobody. Jestliže však Čína, která se sama umístila na podprůměrném 111. místě, bude do této ekonomicky suverénní oblasti dále intervenovat, lze očekávat postupný pád Hongkongu z prvního místa,“ říká autor žebříčku Fred McMahon z kanadského Fraser Institute. Index sleduje pět základních skupin ukazatelů – velikost vlády, právní systém a ochrana vlastnických práv, monetární politika, svoboda mezinárodního obchodu a regulace. Jednotlivým ukazatelům předěluje hodnoty od 1 do 10 a počítá z nich vážený průměr (10 = největší svoboda). Průměr všech zemí, což je ukazatel globální ekonomické svobody, mírně vzrostl o dvě setiny bodu na index 6,86. S ohledem na složitost výpočtů a velký objem užívaných statistických výkazů je analýza 2015 založena na datech z roku 2013. „Vývoj je kontinuální. Ekonomická svoboda plodí prosperitu. Ekonomicky nejsvobodnější země nabízejí největší kvalitu života, zatímco nejméně svobodné země dusí opresivní režimy, které vytvářejí bariéry rozvoji podnikání a dalším příležitostem ke zvýšení blahobytu,“ dodává McMahon.

Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že lidé žijící v zemích z vyššími stupni ekonomické svobody jsou bohatší, požívají vyšších práv v oblasti veřejného i osobního života a v průměru se dožívají vyššího věku. Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz to demonstruje na konkrétních číslech: „Čtvrtina nejsvobodnějších zemí generuje hrubý domácí produkt na obyvatele ve výši 38601 dolarů ročně, zatímco v dolním kvartilu (pozn.: 25 % nejméně svobodných států) je HDP na obyvatele pouze 6986 dolarů ročně,“ říká Rod a dodává, že to platí napříč společností: „Podíváme-li se průměrný příjem deseti procent nejchudších členů společnosti v nejsvobodnějších státech světa, tito inkasují zhruba 10 tisíc dolarů ročně. Roční příjem deseti procent nejchudších obyvatel v nejméně svobodných zemích je však pouze 1629 dolarů ročně.“ I na rozdílnou kvalitu života je možné poukázat s pomocí čísel: „Průměrný věk dožití ve 25 % nejsvobodnějších zemích činí 80,1 let věku, zatímco v nejméně svobodných zemích jen 63,1 let věku.“

Česká republika dosáhla stejného umístění jako v minulém roce, když se o 42. příčku dělí s Bulharskem, Jamajkou a Švédskem. Výsledný index (7,33) představuje mírný meziroční pokles o pět setin. „Česká republika přešlapuje na místě. O revolučních opatřeních zásadně zvyšujících ekonomickou svobodu se bohužel jen hovoří. Skutečně špatně jsme na tom v oblasti nadměrné regulace podnikání, projevující se zejména ve vysoké míře byrokracie při zakládání firem a zbytečných administrativních nárocích na podnikatele snižující flexibilitu na trhu práce. Problém představuje i justice, autoři indexu dlouhodobě kritizují špatnou vymahatelnost práva před extrémně pomalými soudy, rozporují nezávislost soudů a zmiňují evergreen korupce. Nerozumím tomu, proč se naši politici jednoduše nepodívají na státy, které rychle zvyšují ekonomickou svobodu a tím rychle bohatnou, a neinspirují se u nich. Není nutné vymýšlet pochybné alternativy za již vymyšlené scénáře, které se osvědčily,“ doporučuje Aleš Rod.

TABULKA: TOP 10 VÝSLEDKŮ INDEXU EKONOMICKÉ SVOBODY 2015

Zdroj: Economic Freedom of the World Annual Report 2014.

*Economic Freedom of the World Index (EFWI) je komplexním ukazatelem ekonomické svobody dané zemi. Je konstruován z celkem pěti sub-indexů, které měří ekonomickou svobodu pohledem na následující ukazatele: 1. velikost státního sektoru; 2. právní stát a ochrana vlastnických práv; 3. peníze a neinflační prostředí; 4. mezinárodní obchod; 5. regulace. Celkové skóre se počítá jako průměr jednotlivých sub-indexů. Maximální ekonomickou svobodu v zemi charakterizuje hodnota 10, ekonomickou nesvobodu pak hodnota 0. Aktuální hodnoty se pohybují od 8,97 (max) až do 3,23 (min).