Rok 2015 je za námi, což pro nás všechny zajímající se o data a čísla znamená příjemné období – souhrnnými ročními statistikami se to bude v příštích dnech a měsících jen hemžit. Jak se v roce 2015 dařilo úsporám?
Abychom mohli zodpovědět otázku, zda se naše finanční prostředky zhodnocovaly, nebo naopak, je nutné vnímat dva základní ukazatele – nominální úrokové sazby z vkladů (běžné účty, spořicí účty, termínované účty) na straně jedné a míru inflace na straně druhé. Úrokové sazby totiž zajišťují zhodnocování peněžních prostředků v čase (+), ale inflace je v čase znehodnocuje (-). Odpověď na výše uvedenou otázku se proto skrývá v rozdílu mezi nominální úrokovou mírou z vkladů a mírou inflace: když je rozdíl kladný, naše úspory se reálně zhodnocují; když je záporný, úspory se reálně znehodnocují.
S inflací to v loňském roce bylo vcelku jednoduché pořízení – průběžně zveřejňované statistiky ukazovaly na velmi nízkou míru inflace, což se potvrdilo souhrnným ukazatelem prezentovaných Českým statistickým úřadem. Ten za loňský rok spočítal míru inflace ve výši 0,3 %. Růst cen, který obecně snižuje naši kupní sílu (za stejně peněz si můžeme koupit méně zboží), byl tedy velmi mírný.
Zabrouzdáme-li do statistik České národní banky o úrokových sazbách, zjistíme, jak byly díky úrokovým sazbám zhodnocovány úspory lidí na jednotlivých typech vkladových účtů. Rozdělme analýzu do třech typů produktů: základní běžné účty, spořicí účty (s dohodnutou lhůtou splatnosti menší než jeden rok) a termínované účty (s dohodnutou mírou splatnosti nad dva roky). V případě běžných účtů se průměrný roční úrok vyplácený bankami pohybuje na úrovni 0,12 % p.a. Srovnání tohoto údaje s inflací ukazuje, že roční míra zhodnocení na běžných účtech je nižší než inflace (0,12 < 0,3). To jen podporuje obecně známou věc – Češi sice na běžných účtech drží většinu peněžních prostředků, ale ty se jim na nich rozhodně nezhodnocují. Podíváme-li se na úrokovou míru spořicích účtů, situace vypadá růžověji. Průměrná roční úroková míra 1,2 % p.a. svědčí o celkovém reálném zhodnocení, byť „jen“ o 0,9 % ročně. Nejvyšší nominální úroková sazba je připisována na termínovaných účtech, kde je vyšší výnos cenou za nemožnost nakládání s penězi ve lhůtě splatnosti. U termínovaných účtů se splatností nad 2 roky byla v loňském roce průměrná úroková míra 2,1 % ročně, což po očištění o míru inflace svědčí o reálném zhodnocení peněz o 1,8 % p.a..
Výsledky nejsou překvapivé, o to větší chyba by byla nechat peníze znehodnocovat na běžných účtech. Co s tím uděláte?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.