Evropské řešení migrace musí zahrnout regulaci toku běženců na západním Balkánu, včetně hranic mezi Makedonií a Řeckem, je přesvědčen premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Mandát pro jednání Evropské rady, který s tím počítá, dnes ministerskému předsedovi schválila vláda. Prosazení takzvaného plánu B, který chce migrační proud omezit právě na západním Balkánu, ale může být složité. Například Německo stále trvá na naplňování dohod EU s Tureckem.
„Bude potřeba, abychom měli společné evropské řešení. Podle mého názoru bude nezbytné, aby to společné zahrnulo také regulaci migrace v oblasti západního Balkánu, včetně hranic mezi Řeckem a Makedonií. Musí to společné řešení zahrnout také pomoc Řecku a musí to společné řešení zahrnout také vracení uprchlíků z Řecka do Turecka,“ uvedl dnes Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády.
Tomu, že se už nyní země západního Balkánu rozhodly regulovat migraci, se podle něj nelze divit. Má za pochopitelné, že balkánské země postupně uzavírají hranice v reakci na krok Rakouska, které oznámilo limity pro přijímání uprchlíků.
Předvídatelným důsledkem těchto kroků je podle premiéra i zvyšující se koncentrace běženců na území Řecka. Ta podle Sobotky zvyšuje motivaci pro Atény, aby vracely migranty do Turecka; pro Ankaru, aby naplňovala dohodu s EU.
Dá se očekávat, že o dalším řešení migrační krize se za týden v Bruselu povede dlouhá debata. Německá kancléřka Angela Merkelová v nedělní televizní talkshow totiž uvedla, že stále sází na jednání s Tureckem. To má od osmadvacítky dostávat výraznou finanční pomoc za to, že omezí počet uprchlíků, kteří jdou z Turecka do unie.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
