Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil další zajímavé čtení: Závěrečnou kontrolní zprávu, v níž se kontroloři věnovali problematické výstavbě železničního koridoru III. (státní hranice - Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Český Těšín – Mosty u Jablunkova – státní hranice) a koridoru IV. (státní hranice – Děčín – Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice). Výsledky? Tristní. My Češi infrastrukturní stavby prostě neumíme.
Záměr vybudovat funkční, vysokorychlostní koridory samozřejmě není nikterak originální. Myšlenky na zefektivnění železniční sítě existují již několik desítek let, rozvíjeny byly zejména v druhé polovině divokých 90. let minulého století. Vláda schválila záměr vybudovat koridory v letech 2001 (koridor IV.) a 2002 (koridor III.) – vlaky po nových, vysoce moderních tratích měly rychlostí až 160 kilometrů v hodině jezdit nejpozději v roce 2010, investiční náklady měly činit 97 miliard Kč. Současná situace?
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že realizace modernizace III. a IV. koridoru stála na naprosto nereálných základech, zejména co se zajištění finančních zdrojů týče. Jak uvádí NKÚ, nedostatek finančních prostředků vedl ministerstvo dopravy k tomu, aby v roce 2005 prodloužila plánovaný termín modernizace na rok 2016. Jenže… Do roku 2016 jsme právě vstoupili a vůbec to nevypadá, že by bylo hotovo. To si uvědomila i politická reprezentace, a tak loňském roce informovala o dalším posunu termínu na rok 2019.
Ale ani to není realistické. K 30. 6. 2015 bylo totiž hotovo pouze 71 % plánované délky koridoru III. a u koridoru IV. dokonce pouze 59 % délky. A to se navíc některé úseky třetího a čtvrtého koridoru překrývají s již existujícími tratěmi. U III. koridoru se v úseku Praha – Česká Třebová trasa překrývá s trasou I. koridoru a v úseku Česká Třebová – Přerov – Dětmarovice s trasou II. koridoru. IV. železniční koridor se v úseku státní hranice – Děčín – Praha překrývá s existujícím I. koridorem. Tudíž zdaleka nebylo nutné budovat 100 % úseků koridoru III. a IV., ale jen jejich dílčí části. I tak pozorujeme velké selhání státu jako investora.
S přihlédnutím k tomu, jak momentálně běží stavební práce a jejich plánování, Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje následující: Když vše půjde hladce, k dokončení staveb dojde nejdříve v roce 2021. Tedy o jedenáct let později, než bylo na přelomu tisíciletí plánováno. Celková doba modernizace bude činit téměř 20 let, což je s ohledem na praxi i studie proveditelnosti hovořící o sedmi až osmi letech stavebních prací neúměrně dlouhá doba.
Někde jsem kdysi četl citát – nevím už kde, snad v Přítomnosti, bylo to určitě vlevo dole J - znějící „Vyspělost státu se pozná podle toho, jak dobře umí stavět dopravní infrastrukturu.“. Každopádně autor v tomto případě není důležitý, jedná se totiž o obecně známý fakt. Fungující dopravní infrastruktura je totiž klíčovým aspektem ekonomiky i kvality života obyvatel dané země. Přiznejme si to: My Češi silnice, dálnice, železnice ani jiné infrastrukturní stavby prostě stavět neumíme. U termínu „dopravní infrastruktura“ by nás překvapilo, kdyby někdo něco postavil dobře a včas, jsme totiž zvyklí na přívlastky jako „chybějící“, „předražená“, „nekvalitní“, „nevyhovující“ nebo „zpožděná“. Proto mám návrh: Nechme to všechno naplánovat a postavit Němce nebo Rakušany. Dražší to snad být nemůže, a i kdyby… Budeme mít jistotu, že stavby budou kvalitní a včas, jak je v těchto zemích zvykem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
