KOMENTÁŘ: Lex Ukrajina 7: nárok na občanství vs. bezpečnost a ekonomické dopady

V souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině je postavení ruských občanů v evropských státech kontroverzní a aktuální otázkou, kdy Česko není výjimkou. Poslanecká sněmovna schválila novelu Lex Ukrajina 7, která upravuje podmínky pro osoby s dočasnou ochranou v Česku a mimo jiné i ustanovení, že občané Ruska mohou získat české občanství pouze tehdy, pokud se vzdají občanství ruského. Změny jsou odůvodněny ochranou bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů Česka. Cílem tohoto opatření je posílení vnitřní bezpečnosti.

Reakce ruské menšiny a argumentace proti změnám

Reakcí na upravená pravidla a požadavky pro získání státního občanství pro ruskou menšinu v Česku vznikla občanská iniciativa Rusů žijících v Česku „Jsme lidé!” s podnázvem „Zabraňme zákazu získávání českého občanství!”. Tato iniciativa začala být aktivní v říjnu 2024, když na sociálních sítích odstartovala zveřejněním různých příspěvků s narativem, že je tato novela diskriminační a porušuje několik norem českého i evropského práva. Na Instagramu se taktéž začaly objevovat příspěvky s fotografiemi a popisy ruských občanů žijících v Česku, spolu s jejich profesemi. V jednom z videí je novela označována jako „divoká a nezákonná” kvůli tomu, že Rusům zakáže vydávat české občanství. Na svém webu uvádějí, že novela nutí Rusy zřeknout se ruského občanství a zároveň zastavuje zpracování žádostí o české občanství na neurčito. 

Narušují však zpřísněná pravidla princip rovného zacházení v otázce udělení státního občanství ČR občanům Ruské federace? Jsou legitimní z hlediska bezpečnosti? Je na místě mluvit o diskriminaci? 

Pro kontext je důležité zdůraznit, že Ministerstvo vnitra v řízení o žádosti v případě splnění podmínek státním občanství před vydáním rozhodnutí vystaví příslib udělení českého státního občanství a vyzve žadatele k doložení dokladu o pozbytí ruského občanství a řízení přeruší. Zarmoucení ruských občanů žijících v Česku je zcela pochopitelné, ale zdá se, že ne všichni rozumí, že každý stát má totiž svrchované právo určovat podmínky pro udělení svého státního občanství.

Mnoho Rusů, kteří v Česku žijí už delší dobu, neustále opakuje, jak je tato novela diskriminační a v rozporu s právním řádem. Je však důležité říci, že se v tomto případě o žádnou diskriminaci nejedná. Listina základních práv a svobod zaručuje právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací. Řekneme si „aha, to je ono”, nicméně článek 42 odst. 1 LZPS uvádí, že „práva cizinců mohou být upravena zákonem.” Jednoduše řečeno, to znamená, že rovné zacházení pro cizince není absolutní a stát má možnost stanovit odlišné podmínky v souladu se zákonem. Nezdá se mi tak, že by novela princip rovnosti porušovala. Navíc české soudy a Evropský soud pro lidská práva potvrzují, že státy mají právo určovat podmínky pro získání občanství a rozlišovat podle státní příslušnosti je přípustné, pokud je odůvodněno objektivními důvody jako jsou například bezpečnostní aspekty nebo historické vztahy, což je přesně náš případ. Součástí českého právního řádu je také antidiskriminační zákon, který je také zákonem o rovném zacházení, který se však na pravidla a podmínky pro udělení státního občanství nevztahuje. Tyto otázky spadají pod svrchované právo státu.

Hnutí Jsme lidé také zdůrazňuje, že Lex Ukrajina 7 porušuje článek 16 Evropské úmluvy o státním občanství, kdy tato novela na pozbytí ruského občanství nebere ohled. Článek 16 Evropské úmluvy o státním občanství totiž říká, že „smluvní stát nebude nabytí nebo zachování svého státního občanství podmiňovat zřeknutím se nebo pozbytím jiného státního občanství v případech, kdy takové zřeknutí se nebo pozbytí není možné nebo je nelze rozumně požadovat”. Je pravdou, že se podle ruské legislativy vzdání se občanství je proces zdlouhavý a administrativně náročný, ale klíčové je, že se nikde neuvádí, že to je nemožné. V této chvíli se tím pádem zdá, že Lex Ukrajina 7 diskriminační není.

Česko pravděpodobně zohledňuje bezpečnostní rizika spojená s rozdělením ruské národnostní menšiny na dvě výrazné skupiny – proevropsky orientované spolky a jednotlivce na jedné straně a podporovatele Putinova režimu na straně druhé. Právě tato skutečnost mohla přispět ke zpřísnění podmínek a pravidel pro získání českého občanství u občanů Ruska.

Rusové jsou čtvrtou nejpočetnější menšinou v Česku

Rusů, kterých je v Česku 36 tisíc, zde tvoří čtvrtou největší menšinu a například oproti Slovákům má ruská menšina o mnoho vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Z ekonomického hlediska je příznivé, když se na území určitého státu nachází menšina, jejíž velkou část tvoří vzdělaní lidé, kteří si na pracovním trhu najdou široké uplatnění a zároveň obsadí pozice, pro které je zapotřebí kvalifikovaná pracovní síla. Import lidského kapitálu na pracovní trh je jako takový bezpochyby pozitivní záležitosti a kladně ovlivňuje produktivitu práce nebo tvorbu přidané hodnoty. Ruští občané často pracují v odborných profesích, jako jsou například IT specialisté, vědci, lékaři nebo inženýři. Tito lidé tak často přispívají k řešení nedostatků pracovníků v některých odvětvích a přinášejí odborné znalosti. V podnikání je též významný počet ruských osob, a ty se věnují oblastem jako reality, IT či pohostinství. Jsou tu však jisté obavy, co se týká zneužití ekonomických aktivit, protože existuje významné riziko praní špinavých peněz nebo financování nelegálních aktivit. 

Zpřísnění podmínek pro získání českého občanství pro ruské občany může mít ekonomické dopady i negativní odezvu kritiků. Přestože občanství usnadní hypotéky či účast na politice (získávání hypoték či participaci na věcech veřejných), běžný život Rusů v Česku se zásadně nezmění. Někteří zde zůstanou se stávajícím povolením k pobytu, jiní mohou odejít do zemí s příznivějšími podmínkami. Rusové tento přístup však považují za diskriminační a doufají v zásah Ústavního soudu.

Na jednu stranu tímto krokem zpřísnit podmínky a pravidla pro získání českého občanství pro osoby mající ruský pas házíme občany Ruska do jednoho pytle, ale na druhou stranu si zákonodárci v Česku nemohou být jist, že lidem vlastnícím ruský pas v době ruské války na Ukrajině mohou určit podmínky stejné z důvodů bezpečnostních aspektů, které jsem zmiňovala výše. Česko tak bude moci bezpečnostní rizika minimalizovat a Rusové zde žijící si budou muset počkat na zlepšení situace, a nejlépe na ukončení války na Ukrajině.

Na zpřísnění podmínek pro udělování občanství  je samozřejmě možné pohlížet jako na princip uplatňování kolektivní viny. Nikoho příčetného však netěší, že se Evropa potýká s tak bezprecedentní bezpečnostní hrozbou, jako hybridní válka ze strany Ruska, jejíž následky se zkrátka dotknou i vlastních občanů. Je také velmi nepravděpodobné, že má kdokoliv rozumný zájem na to bezdůvodně omezovat možnosti cizincům, kteří zde odvádějí výbornou práci a Česku mnohé přináší. Byť mohou být kritiky Putinova režimu, zkrátka jsou to občané země, která v Evropě rozpoutala největší válku od doposud nejkrvavějšího konfliktu historie, a která vede proti Česku konstantní hybridní válku, což stálo život naše občany ve Vrběticích. Chápu, že nezískat české občanství kvůli ruskému pasu může být pro některé nepříjemné, ale vězte, že být občanem sousední země také není žádný med, když na vás létají denně rakety… shodou náhod z Ruska.

Jedná se o přístup, který může být pro mnohé vnímán jako tvrdý, ale zároveň reflektuje aktuální geopolitické a bezpečnostní okolnosti. Pokud se situace stabilizuje a bezpečnostní obavy pominou, je velmi pravděpodobné, že podmínky budou znovu přehodnoceny, což by mohlo přispět ke zlepšení nálady uvnitř ruské menšiny v Česku.