Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o tom, jak stát nakládá s daňovými prostředky určenými na podporu bydlení, není pro daňového poplatníka zrovna nejpříjemnější čtení. NKÚ konstatuje, že dvěma odpovědným institucím – Ministerstvu místního rozvoje (MMR) a Státnímu fondu rozvoje bydlení (SFRB) – chybí koncepce, systematičnost a hlavně kontrola účelného užití vynaložených veřejných prostředků.
A těch není zrovna málo. Od roku 1997 do roku 2012 alokovaly MMR spolu s SFRD prostřednictvím dotací na podporu bydlení přes 137 miliard Kč. V období mezi lety 2011 a 2015, na které se kontroloři zaměřili, investoval stát do podpory bydlení zhruba 8,3 miliardy Kč, dalších 5 miliard Kč přiteklo z fondů Evropské unie. A výsledky?
Zaprvé: Sociální bydlení. Stát podporuje výstavbu bytů pro lidi, kteří ze zdravotních nebo sociálních důvodů nedosáhnou na tržní bydlení. MMR ve sledovaném období poskytlo dotace za 5 miliard Kč na výstavbu 9453 bytů. Problém je, že žadatelé o dotace nemusí zdůvodňovat, zda je v konkrétní lokalitě vůbec nutné stavět tzv. sociální byty. A druhý problém – MMR následně nijak nekontroluje, zda postavené byty jsou skutečně využívány potřebnými (lidé s handicapem, sociálně slabí, minority, matky samoživitelky, atd.). Namátková kontrola 71 sociálních bytů objevila hned 18 případů, kdy nájemci neměli na bydlení v bytech postavených ze státních peněz žádné právo. Jak dokonce uvádí zpráva: „Jeden z kontrolovaných příjemců například z devíti bytů pronajal pouze jeden byt znevýhodněnému nájemníkovi, i když uváděl, že všechny byty pronajal lidem z cílové skupiny.“
Zadruhé: Podpora hypotečních úvěrů. V koncepci podpory bydlení je také příspěvek MMR na hypoteční úvěry pro mladé lidi do 36 let věku. MMR přispívá prostřednictvím dotací bankám na splátky hypotečních úvěrů lidem, kteří splní podmínky a jejichž úroková sazba z úvěru přesahuje jistou hranici. Ačkoliv ve sledovaném období MMR novým žadatelům podporu neposkytovalo (kvůli nízkým úrokovým sazbám), vyplatilo více než 37 milionů Kč bankám za administrativní činnost spojenou s klienty, které – bez nároku na příspěvek – vedou v evidenci. Paradoxně tak přetrvává stav, že MMR platí bankám na poplatcích za administraci klientů více peněz, než vynakládá na samotný hlavní účel dotace – podporu mladých majitelů nemovitostí.
Zatřetí: Samotná koncepce podpory bydlení. Ono se ani není čemu divit, že stát v dané oblasti nejedná příliš efektivně. Aby se tak totiž dělo, je nutné mít dobře vypracovanou koncepci, která se bude soustředit na všechny fáze poskytování podpory – stanovení cíle, vygenerování potřebných prostředků, výběr projektů, proplacení peněz, důslednou kontrolu využití a následné namátkové kontroly. Tyto základní prvky však chybí. Předkládaná koncepce MMR dle zjištění NKÚ dokonce neobsahuje ani žádné kontrolní ukazatele, které by byly sledovány při (zjevně téměř neprováděných) kontrolách. Neobsahuje zamýšlené cíle ani odhad prostředků, které budou třeba pro naplnění těchto cílů. Existující koncepce SFRB byla navíc zpracována externí firmou za 2 miliony Kč, ačkoliv „tato problematika je jeho hlavní a téměř jedinou náplní práce“, konstatuje NKÚ.
Ještě se někdo diví, že existují lidé s názorem: Myšlenka možná dobrá, ale stát je tak nepořádný hospodář, že raději nechte peníze v peněženkách daňových poplatníků, protože oni s nimi naloží určitě účelněji?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
