Mírná zima přináší časné nákazy klíšťovou encefalitidou. Nezapomínejte na včasnou prevenci

Klíšťata přezimují pod spadaným listím, kde mají vhodné mikroklimatické podmínky. Dlouhé a suché mrazy jim škodí. Když je však zima mírná, přežijí nejen klíšťata, ale i jejich rezervoárová zvířata – hlodavci. Na nich sají krev larvy klíšťat, které se vyvinou v nymfy a ty pak v dospělce. Nymfy a dospělci útočí i na člověka, kterého mohou nakazit řadou vážných infekčních onemocnění. Mezi ně patří lymeská borelióza, ehrlichióza či klíšťová encefalitida.

Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo loni hlášeno 4031 případů lymeské boreliózy a 670 případů klíšťové encefalitidy. V roce 2023 to bylo 3268 případů lymeské boreliózy a 514 klíšťové encefalitidy. Z dlouhodobého hlediska sice nejde o významný nárůst, přesto však poukazuje na skutečnost, že řada lidí vstupujících do přírodních ohnisek nákazy prevenci podceňuje, což vede ke zbytečným případům nákazy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy za posledních deset let byl hlášen v roce 2020, 856 případů.

„Šlo zřejmě o důsledek covidové pandemie, kdy lidé trávili více času v přírodě,“ vysvětluje epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity docent Rastislav Maďar.

Proti klíšťové encefalitidě existuje účinná prevence – očkování

„V současné době jsou u nás dostupné dvě vakcíny, které jsou vysoce účinné a s dobrým profilem bezpečnosti,“ uvádí Rastislav Maďar. „Od 50 let věku je toto očkování plně hrazeno zdravotní pojišťovnou, ostatním věkovým kategoriím na ně zdravotní pojišťovny přispívají v rámci svých preventivních a bonusových programů,“ dodává.

Očkovat lze od 1 roku věku. Dětská vakcína je identická s tou pro dospělé, avšak děti dostávají jen poloviční objem vakcíny. Základní očkování se skládá ze tří dávek. Následně se první přeočkování provádí po třech letech a další dávky se podávají v 3 až 5letých intervalech podle věku.  Kratší interval mezi dávkami je z důvodu vyššího rizika těžkého průběhu onemocnění u starších osob.

Může se tvářit jako chřipka

Klíšťová encefalitida je onemocnění vyvolané virem, který patří do stejné čeledi jako nebezpečné viry způsobující obávanou horečku dengue nebo žlutou zimnici. Právě kvůli teplým a mírným zimám se však už objevují i případy zimní nákazy. Následkem oteplování se klíšťata přesouvají stále severněji do oblastí, kde se předtím nevyskytovaly, jako jsou např. pobaltské země nebo jižní Skandinávie. Nákaza hrozí i ve všech sousedních zemích.  

Nemoc se může zpočátku projevovat podobně jako chřipka – nakažený má zvýšenou teplotu, trpí únavou, slabostí, bolestí hlavy a kloubů. Po zhruba 4 až 10 dnech klidu následuje druhá fáze, která se projevuje postižením centrálního nervového systému. Tato fáze se může projevit jako zánět mozkových blan, zánět mozku, může docházet k obrnám a také může skončit i smrtí. Někdy se nemusí první fáze objevit, nebo mají nakažení jen lehké nespecifické příznaky. Akutní fáze nemoci trvá dva až tři týdny, ale nemocní se často potýkají s dlouhodobými následky, které snižují kvalitu jejich života. Mezi dlouhodobé následky patří přetrvávající bolesti hlavy, deprese, únava, poruchy soustředění, poruchy spánku, někdy i obrny končetin nebo obličeje aj. Lék, který by působil přímo na původce nemoci neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Očkování je tedy nejlepší možnou prevencí společně s dodržováním několika zásad:

• Vyhýbat se při vysoké aktivitě klíšťat rizikovým oblastem,
• pohybovat se po cestách, nevystupovat do vysoké trávy, porostu a křoví,
• nelehat si na zem ani s podložkou,
• používat repelent, zejména na dolní části nohou,
• nosit světlé hladké oblečení,
• všechno oblečení včetně spodního prádla po návratu vyklepat,
• důkladně si prohlédnout celé tělo po návratu z venku a tuto prohlídku zopakovat i následující den,
• lezoucí i přisátá klíšťata ihned odstranit.

„K přenosu viru z klíštěte na člověka může dojít už za dvě hodiny od přisátí, po delším pobytu v přírodě se proto nelze spolehnout ani na včasné nalezení a správné odstranění klíštěte ihned po návratu. Malé nymfy klíšťat lze navíc volným okem na kůži lehce přehlédnout. Očkování má proto v prevenci nezastupitelnou úlohu,“ uzavírá docent Rastislav Maďar.