Věda je často nesrozumitelná. Občas se zdá, jakoby mluvila vlastním jazykem, který je běžnému člověku nesrozumitelný. Právě proto jsem se rozhodla, že vám budu každý týden překládat z vědátořiny to nejzajímavější, co se ve světě vědy událo. Pojďme na to!
Představte si, že byste žili více než 400 let. Chtěli byste? Představte si, kolik věcí byste mohli zažít. Bílá hora, reformy Marie Terezie, obě světové války... Na planetě Zemi skutečně žijí organismy, které toto všechno pamatují. Nově se mezi ně zařadil i žralok malohlavý jinak známý jako žralok grónský a jednoznačně tak zlomil rekord dlouhověkosti mezi obratlovci.
Zjistili to dánští vědci, kteří dlouhověkost spojují především s tím, že žraloci žijí ve studené vodě. Právě chlad prý zpomaluje růst i biochemickou aktivitu a společně se zvláštním protistárnoucím genem je hlavní příčinou toho, že se žralok malohlavý může podle vědců dožít i více než půl milénia. Dlouhověkost má ale i svá úskalí. Představte si, že byste museli čekat více než 100 let na první sex. Tito žraloci musí. Samice totiž pohlavně dospívají až okolo 156. narozenin.
Mléčná dráha i okolní galaxie jsou v pohybu. To už vědci vědí nějakou dobu. Předpokládala se existence obrovského útvaru, který tento pohyb způsobuje. Nyní se zdá, že byl konečně objeven zdroj. A není ani daleko. Jde o nadkupu mnoha stovek galaxií, které si dříve nikdo nevšiml kvůli prachu, plynu a hvězdám naší Mléčné dráhy, které znemožňovaly větší rozhled.
Vědcům se nakonec podařilo pomocí několika obřích teleskopů prozkoumat souhvězdí Vela, kde byla odhalena zvýšená hustota galaxií „jen“ 800 milionů světelných kilometrů od nás. Nyní se k nadkupě Vela blížíme ohromnou rychlostí 50 km/s. K panice ale zatím důvod není. Pokud se budeme přibližovat stále stejně, bude nám trvat přibližně pět bilionů let, než dorazíme na místo. Kdo by to ale počítal, že?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
