Přestože nevydávají zásadní rozhodnutí, svými výroky mohou ovlivnit existenci podniku. Úkolem tiskových mluvčích je totiž veřejnosti co nejsrozumitelněji vysvětlit problematiku daného oboru. O to víc jsou ocenění za jejich práci ceněná. Jednoho takového dosáhl v minulých dnech tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták. Přestože je věčně rozesmátý, se vší vážností dokáže velmi dobře říci, co se v největší české elektrárně právě děje. Za to ho také letos ocenil Český svaz zaměstnavatelů v energetice.
Na začátku prosince vás Český svaz zaměstnavatelů v energetice zvolil nejlepším českým tiskovým mluvčím v energetice za letošní rok. Jaké je to pro vás ocenění?
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Nikam jsem se nehlásil, nic jsem nečekal a najednou jsem zjistil, že si někdo mé práce všiml a ještě mi za to dá cenu. To vždycky potěší a mužské ego hodně pohladí. (úsměv)
Jistě to pro vás není jednoduchá práce dělat tiskového mluvčího největší elektrárně v České republice.
Je to hlavně o zodpovědnosti, pokoře a budování důvěry. Především důvěra má velký vliv na rozvoj jaderné energetiky. Podívejme se třeba do Německa, kde dlouhodobě „jádro“ mělo nižší podporu než u nás. A to byl i důvod, proč havárie v japonské Fukušimě odstartovala jejich odchod od jaderné energetiky.
A takových příkladů bychom našli víc. Podle některých médií vedení Volkswagenu odhaduje, že škody spojené s poklesem prodejů po aféře Dieselgate převýší miliardu euro. U ruské tenistky Marie Šarapovové kauza z meldoniem znamenala konec smlouvy s Nike a z toho plynoucí ztráty v desítkách milionů dolarů. Ztráta dobré pověsti vždy přináší i významné ekonomické dopady.
Jak těžké bylo vybudovat důvěru v našem prostředí? Jaderná elektrárna Temelín třeba v dřívějších letech čelila nespočtu útoků od rakouských aktivistů.
Je to nekonečný příběh. Důvěra se buduje neustále, ale lehce se dá ztratit. Pokud jde o Rakousko, tak situace je mnohem klidnější než v době spouštění. Paradoxně tehdy rakouský odpor podpoře českého „jádra“ prospíval. Každopádně stále platí, že o složité jaderné energetice musíme mluvit jednoduše a srozumitelně. Jenom tak nás lidé pochopí a to je základ proto, aby nám mohli důvěřovat.
Daří se vám to?
V České republice má jaderná energetika dlouhodobě nadpoloviční podporu, čehož si velmi vážíme, protože v Evropě a ani ve světě to není běžné. Samozřejmě jsou věci, které lze ovlivnit komunikací, ale pak jsou události, jež se prostě stanou a vy na ně můžete pouze reagovat.
Jak to myslíte?
Říká se, že průšvih jednoho ze 430 světových bloků, je průšvihem každého ze 430 světových bloků. Před fukušimskou havárií odolnost Temelína vůči extrémním přírodním vlivům novináře moc nezajímala. Po Fukušimě tyto otázky celkem logicky a správně přišly, ačkoli hlavní problém byl od nás vzdálený přes polovinu zeměkoule.
Často zmiňujete nehodu ve Fukušimě. Jakým způsobem ovlivnila vnímání jaderné energetiky v České republice?
Došlo ke ztrátě podpory veřejnosti o patnáct procent. I tak si podpora jaderné energetiky zachovala nadpoloviční většinu. Naštěstí pokles trval jen půl roku, následně ta čísla znovu o něco stoupla. Velmi si toho vážíme a určitě to bylo i tím, že bezpečnost jaderných elektráren byla aktuálním tématem a většina českých médií s informacemi pracovala velmi seriózně.
Hodně zmiňovaná je i otázka budoucnosti Jaderné elektrárny Temelín a možnosti jejího rozšíření.
Aktuální vládní dokumenty řešící rozvoj české jaderné energetiky počítají s výstavbou jednoho bloku v Dukovanech a hned vzápětí v Temelíně s možností rozšířit obě lokality o jeden blok. S uvedením do provozu nových bloků se časově pohybujeme ve druhé polovině 30. let.
Jak těžké je komunikovat přípravu nových jaderných bloků?
Pro mě komunikace dostavby elektrárny patří možná k nejtěžším a nejcitlivějším tématům, protože je sledována z mnoha stran. Zajímá se o ni vláda, akcionáři, investoři, kraj, obce, dodavatelé, ale také média a veřejnost. Například taková chyba v komunikaci by mohla ovlivnit průběh výběru dodavatele. V tomto směru pomáhá dobrá příprava.
Jaký byl tedy rok 2016 pro Jadernou elektrárnu Temelín?
Slovy pana ředitele Bohdana Zronka: „Byla to jízda na divokém býkovi.“ Z věcí, které se povedly, to byla například obhajoba ekologického certifikátu nebo to, že si držíme podporu veřejnosti, což je pro nás velmi důležité... Bohužel provozní výsledky nejsou takové, jaké bychom očekávali, což je to dáno tím, že jsme prodloužili obě odstávky.
A jaký byl pro Marka Svitáka?
Víceméně odpovídal tomu, co se dělo na elektrárně. Naším úkolem je informovat o věcech, které temelínský život přináší. Když se daří, je to o přípravě pozitivních zpráv, když se nedaří, tak je potřeba sdělit i negativní věci. Právě otevřená komunikace nepříjemných témat pomáhá v budování důvěry u veřejnosti. Krátkodobě sice body nezískáte, ale časem se to projeví.
Stát se tiskovým mluvčím největší elektrárny u nás určitě nebylo snadné. Kudy vedla cesta?
Být ve správný čas na správném místě. (smích) Po skončení studií, kde mě média a marketing bavily, jsem necelé dva roky působil v Jindřichově Hradci. V roce 2003 jsem chtěl do Českých Budějovic a v tu dobu zrovna ČEZ vybíral v Praze lidi do temelínské komunikace. Zkusil jsem to a vyšlo to. Po čtyřech letech jsem dostal na starosti komunikaci s médii.
Za tu dobu jste se určitě setkal i s nějakými zajímavými příběhy. Máte nějakou perličku?
K těm nejkurióznějším dotazům určitě patřila otázka, jestli už nad Temelínem letělo UFO.
A letělo?
Armáda České republiky hlídá vzdušný prostor kolem Temelína od začátku provozu a dosud ho nezaznamenala. Ani já jsem ho ještě neviděl. (úsměv) Komunikace jaderné energetiky není tedy jen o vysvětlování bezpečnosti, kolikrát jde i o odlehčená, ale velmi zajímavá témata. K těm určitě patřil koncert Jihočeské filharmonie v chladicí věži nebo soutěž Maturantka Roku, kdy desítka nejkrásnějších českých maturantek navštívila naši elektrárnu, nafotila zajímavé fotografie a vítězka se poté dostala až k reaktoru.
Tlak na osobu tiskového mluvčího Jaderné elektrárny Temelín musí být často enormní. Jakým způsobem odpočíváte?
Před časem jsem zaznamenal zahraniční studii, podle které patří tiskoví mluvčí, stejně jako novináři, mezi deset nejstresovějších povolání. Je to kvůli tomu, že všechno probíhá v neuvěřitelné rychlosti. V době elektronických médií, živých vysílání a sociálních sítí vše musíte zvládnout v co nejkratším čase. Přitom být korektní a srozumitelní. Jsem rád, že u nás na jihu Čech máme vztah s médii velmi seriózní. I v případě negativních věcí dostáváme prostor vysvětlit, proč se staly a jaké mají dopady. A jestli se ptáte, jak odpočívám, tak nejvíce se svými dvěma malými dcerami. (úsměv) Když zbyde trocha času, rád si odpálím golfový míček.
Foto Jan Luxík
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
