Česká hospoda je fenomén. Dozvíte se v ní víc než z novin, zapomenete na starosti, napijete se a poklábosíte úplně o čemkoli. Poslední dobou se však ozývají nářky, že na hospody padly těžké časy, a že tradiční hospodská kultura je na ústupu. Jak to tedy ve skutečnosti s hospodami a našem vztahu k nim je?
Chodíme pořád ještě do hospod? A proč vlastně? Jaké místo má hospoda v životě dnešního Čecha? Co dělá hospodu tou oblíbenou? Kolik piva v hospodě vypijeme? Odpovědi na tyto otázky a spoustu dalších zajímavých poznatků o stavu českých hospod vám přináší exkluzivního průzkum Budvar Hospodografie, který odhaluje zvyky štamgastů napříč republikou a odpovídá na otázku, proč Češi do hospody vůbec chodí.
Budvar Hospodografie ukázala, že si Češi obecně spíše hledají hospodu, kde se potkávají s lidmi sobě podobnými. Ve vesnických hospodách jsou sociální aspekty menší překážkou. Zatímco na vesnici si 68 % hostů často během pobytu v hospodě pohovoří s každým dalším hostem, ve městě se to stává jen zřídka. V městských hospodách totiž vede pomyslná sociální dělící hranice přímo mezi jednotlivými stoly.
Nejvíce Češi navštěvují a nejraději mají hospodu, která je 0,5 km od bydliště. Třetinou oblíbených hospod jsou „běžné restaurace“ s poledním menu, druhou třetinu tvoří pivnice a výčepy. Na vesnici jsou oblíbené také hospody při místním sportovišti a sezónní stánky, velmi často nesoucí název „Na hřišti“. Mladí lidé a muži jsou ochotni jít za svým oblíbeným pivem dál. A čím je hospoda blíže, tím častěji do ní chodíme.
Mužští štamgasti jsou obecně skromnější. Z hlavních důvodů návštěvy pouze více dbají na svou oblíbenou značku piva. Ve své hospodě muži také chtějí kamarády, sport a koukat se na pěkné ženy.
Ženy jsou náročnější. Když jdou do hospody, zvažují 24 nejrůznějších důvodů. Více než muži dbají na čistotu, je pro ně důležitější čisté sklo, čisté toalety a celkově jsou náročnější co do kvality hospodského prostředí. Více například ocení prostředí klimatizované a nekuřácké.
Češi všeobecně ve své oblíbené hospodě vypijí v průměru 3 piva (1,62 l) bez ohledu na to, zda jsou místními štamgasty nebo ne, zda jsou na vesnici nebo ve městě či zda jsou mladí nebo starší. Zlatavého moku vypijí nejméně z celé ČR hosté z tradičních vinařských regionů - štamgasti jihomoravských hospod, respektive lidé ze severní Moravy (1,4 l). Přičemž rozdíl mezi počtem vypitých piv v regionech s nejmenší a nejvyšší konzumací činí jedno velké pivo. Vůbec nejvíce totiž vypijí za jednu návštěvu své oblíbené hospody na západě Čech (1,9 l).
Zatímco mužské „na jedno“ je všeobecně necelých 5 piv, ženské „na jedno“ je něco málo přes 3 velká piva. Zajímavé je zjištění, že štamgast ve své oblíbené hospodě obvykle vypije stejný počet piv jako každý jiný host.
Do hospody se typicky chodí na dvě až tři hodiny. Vesnice se liší v tom, že se do oblíbené hospody chodí spíše na kratší dobu a klidně i samostatně. Lidé se zde vídají častěji, a tak si rychleji poví, co je nového. Zatímco průměrně ve městech pobývá v hospodě 4 a více hodin 31 % respondentů, na vesnicích je to jen 24 %.
„Překvapivě o tom, zda Češi chodí do hospody více nebo méně, nerozhodují peníze, ale druhá životní veličina – čas. S příchodem rodinných povinností ochota trávit čas v hospodě klesá. Naopak v momentě, kdy děti odrostou, se do hospody opět vracíme,“ vysvětluje Jaroslav Cír z Perfect Crowdu.
Obecně je během návštěvy oblíbené hospody průměrná česká průtočnost jedno a půl piva za hodinu (0,84 l/hod). Bez překvapení je všeobecně vyšší mezi muži, kteří pijí rychlostí téměř dvě piva za hodinu (0,96 l/hod), zatímco ženy jedno a půl piva za hodinu (0,81 l/hod). Na vesnici je průměrná průtočnost hosta skoro dvě piva za hodinu (0,98 l/hod), ve městě je nižší – jeden a půl piva za hodinu (0,80 l/hod). Důvodem může být právě fakt, že lidé z měst tráví v hospodách více času, a proto v druhé polovině večera může jejich výkon klesat.
Vesnická hospoda musí mít atmosféru domácího pohodlí. Na rozdíl od města lidé na vesnici obsluhu a výčepního často znají (83 % si s nimi tyká!) „Vesnická hospoda je jako zasedačka, úřad práce a kavárna. Na vesnici totiž hraje hospoda i důležitou roli místa, kde lze sehnat práci. 58 % respondentů z vesnic uvádí, že se v hospodě dozvídá o nabídce práce a dokonce 45 % uvádí, že jdou do hospody hledat pomocnou sílu,“ říká Jaroslav Cír. Na vesnici je hospoda mnohem více zároveň informačním médiem, až 3/4 štamgastů tvrdí, že se tam dozví vše potřebné.
Hospodské konverzaci vévodí obecně téma života. Probírají se sousedé nebo znám. Spíše než třeba o politice (53 %), se témata točí kolem sportu (65 %) nebo dokonce kultury (63 %). A hodně se u toho nasmějeme.
A s kým chodí Češi průměrně do hospody? Všeobecně platí, že lidé z měst navštěvují hospody častěji se svými kamarády, protože jinak hrozí, že kromě nich tam nebudou nikoho znát, zatímco na vesnici chodí lidé častěji sami.
V hospodě se pere zanedbatelných 7 % Čechů.
Podle výzkumu, který si Budějovický Budvar jako specialista na české hospody nechal vypracovat, Čechy od návštěvy oblíbené hospody těžko něco odradí. Pro 65 % štamgastů by nebyl překážkou ani zákaz kouření. Ten by na vesnici vadil ještě méně než ve městě. Zajímavostí je, že každý 10. host vesnické hospody je ochoten na její provoz přispět v případě, že by byl ohrožen.
Konce české hospody se tedy není třeba obávat. Její tradice se zejména na venkově zdá být stále ještě velmi silná a jen tak nezmizí, i když se životní styl Čechů mění. Sociální funkce hospod je nenahraditelná a českobudějovickému Budvaru není osud našich oblíbených hostinců, knajp a putyk lhostejný. Proto – se 700letou tradicí výroby budějovického piva v zádech – podporuje české hostinské.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
