Malostranská Drbna si pro své čtenáře připravila nový seriál s názvem Politická korida. Vybraných pražských zastupitelů se zeptá na otázky k tématu, které momentálně hýbe děním v hlavním městě. První díl nabídl otázku věnovanou chytrým městům.
Co si představujete pod pojmem chytré město (smart city) – jaké chytré služby by, podle vás, mělo nabídnout občanům?
Smart city je jistě velmi užitečný koncept, který je ale potřeba podřídit skutečným potřebám obyvatel. Praha aktuálně chystá několik projektů, které budou pilotně testovat efektivitu různých smart řešení, například chytré lavičky, pítka, chytré odpadkové koše či IT řešení pro efektivnější komunikaci s občany. Osobně považuji za zásadní testovat všechna řešení v rámci participace s občany, tak abychom pro další rozvoj smart technologií měli zpětnou vazbu od denních uživatelů. Nesmí se stát, aby poměrně drahé technologie poté nikdo nevyužíval.
Pod tímto pojmem se u nás obvykle rozumí zavádění počítačem či procesorem řízených přístrojů a služeb. Například v Praze jde o projekty jako „inteligentní velkokontejnery na odpadky“ (samy si řeknou o odvoz, když jsou plné) nebo „minikašny s dobíjením mobilu“. Možná by bylo ale pro občany přínosnější (a levnější) zaměřit se na „chytré propojení“ již existujících služeb (například informace o pozici jednotlivých souprav tramvaje či metra na trati) a usnadněný integrovaný přístup obyvatel k úřadům města.
Chytré město je město, které nedělá blbosti. Bohužel Praha je blbostí plná. Prvním příkladem může být metro bez stranic od Petra Dolínka. Druhým příkladem lavička na ulici za 200 tisíc korun doplněná monitorem s blikající reklamou od lidí Adriany Krnáčové. Třetím příkladem je nápad, že nám bude systém na sdílení kol ve městě zpracovávat Česká spořitelna, se kterým přišla přeběhlice od TOP 09 k ČSSD Monika Krobová Hášová. Čtvrtým příkladem je, že magistrát tiskne dopisy, podepisuje je a pak je posílá e-mailem. Pátým příkladem jsou kamery sledující parkování od ODS. Bohužel chytré město dnes spíše znamená nakupování věcí za stovky milionů, kterým normální člověk nerozumí, ale snadno se tam skryje polštář pro politiky.
My Piráti víme, co velká technologická změna přinese lidem i městu. Chytré město tedy není město, kde banky a jiné firmy hledají způsoby, jak podojit rozpočet města. Chytré město je město, které svým občanům poskytuje otevřené, kvalitní a levné věci s ohledem na současný stav techniky. Nejde o to, jestli to má čip, ale jestli to plní svůj účel. Proto jsou například papírové kupóny, kde si přečtu datum exspirace, lepší než čipová karta. Kdyby se zde nekradlo, tak za tu miliardu na „chytré“ město můžeme postavit jednu novou nemocnici, tři školy nebo podstatně zvýšit platy tisícům učitelům.
Dotaz byl zaslán i následujícím zastupitelům:
Ani jeden z nich však na dotaz neodpověděl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
