Chyby za desítky miliard korun mělo ministerstvo průmyslu a obchodu v účetnictví a výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. V účetní závěrce, kde ministerstvo vykázalo náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval údaje závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu ministerstva, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky a také údaje, které ministerstvo předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. „Kontroloři zjistili, že některé části závěrečného účtu nebyly úplné. Některé informace v závěrečném účtu neodpovídaly údajům ve finančních výkazech nebo v účetní závěrce za rok 2015, jiné uvedlo ministerstvo nesprávně,“ popsala stav účetnictví Jana Gabrielová z odboru komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle ministerstva ale zmíněná údajná pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy Nejvyššího kontrolního úřadu a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí ministerstvo. „Výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Trvám na tom, že ministerstvo vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Informace z účetnictví a účetních závěrek jsou podle kontrolorů zdrojem pro operativní a strategické řízení na úrovni účetních jednotek i státu nebo pro určení nákladovosti jednotlivých agend. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu by už chyby dohromady za 931 milionů korun v účetní závěrce ovlivnily ekonomická rozhodnutí uživatelů závěrky. Kontroloři přitom našli v závěrce ministerstva chyby za 25 miliard. „Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy,“ sdělila Gabrielová.
Ze zmíněných pochybení za 25 miliard připadá podle ministerstva 15 miliard na rozdílný výklad účetní legislativy. „S ministerstvem financí jsme opakovaně konzultovali spornou problematiku před i v průběhu kontroly. Na výsledky těchto konzultací jsme Nejvyšší kontrolní úřad upozornili,“ uvedl Havlíček. Podle něj ministerstvo podalo proti výsledkům prověrky ve čtyřech případech námitky, které ale Nejvyšší kontrolní úřad zamítl. „Kolegium Nejvyšší kontrolní úřad ve zdůvodnění zamítnutí námitky uvádí, že názor ministerstva financí nelze pokládat za právně závazný,“ doplnil. Vládní usnesení podle Havlíčka zavazují ministerstvo, aby se řídilo výkladem ministerstva financí.
V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu, kde byly nesprávné údaje za 15,7 miliardy, byla podle Nejvyššího kontrolního úřadu nejvýznamnější chyba v zatřídění dotací na obnovitelné zdroje energie. „Ministerstvo průmyslu a obchodu je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Takto vykázaný číselný údaj tak podává jinou informaci, než jaká je zveřejněna v závěrečném účtu kapitoly. Nelze z něj zjistit, že jde o jeden z nástrojů řízení energetické politiky státu,“ uvedla Gabrielová.
Ministerstvo kromě zmíněných pochybení také třeba hospodařilo s téměř stovkou milionů korun z Programu energetických úspor zcela mimo rozpočet. S penězi podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo nakládalo bez zákonného zmocnění, jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
