Česko si připomnělo Den válečných veteránů. Na pražském Vítkově udělil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) vysoká resortní vyznamenání. Na Moravském náměstí v Brně mohli lidé k poctě obětí a účastníků válek zapíchnout do trávníku dřevěné křížky s vlčími máky. V Hradci Králové odhalili bustu velitele jednoho z nejúspěšnějších československých paravýsadků Josefa Šandery, v Olomouci opravený památník Osvobození Rudou armádou.
Na Vítkově na veterány vzpomínaly desítky vojáků, politiků a dalších lidí. Stropnický udělil šest vyznamenání. Křížem obrany státu ocenil propagátora obnovy legionářských pomníků Jiřího Charfreitaga, internistu Ústřední vojenské nemocnice Václava Monharta a Danuši Noskovou z ústředí Československé obce legionářské, která se věnuje zlepšování péče o válečné veterány.
Kříž obrany státu in memoriam obdržel československý legionář a také účastník bojů Dunkerku Jaroslav Květ, ocenění dostal i další bojovník od Dunkerku Václav Zahálka. Stejné vyznamenání udělil ministr vojínu Klementu Šťastnému, který byl zabit přesně před 97 lety civilisty na Těšínsku při dohledu na vytyčování hranice mezi tehdejším Polskem a Československem. Děkovný list za záchranu života dostali dva vojáci čestné stráže, kteří jako hokejisté Kralup nad Labem při říjnovém zápase poskytli rozhodující první pomoc kolegovi, kterému prořízla brusle hrdlo.
Na brněnském Moravském náměstí zaplnila prostranství před sochou vojáka tisícovka dřevěných křížků. V Brně se tato pieta poprvé uskutečnila loni, letos ji organizátoři zopakovali. Přišli také nadšenci v historických uniformách a účastníci zahraničních misí české armády. Kříže zůstanou na místě zřejmě do začátku příštího roku. Připojený vlčí mák, který je symbolem Dne válečných veteránů, má původ v básni Na flanderských polích, kterou pod dojmem kruté válečné zkušenosti napsal v roce 1915 kanadský armádní chirurg John McCrae. Sbírku s prodejem vlčích máků letos potřetí uspořádala obecně prospěšná společnost Post Bellum, která výtěžek využívá k nahrávání vzpomínek válečných veteránů pro projekt Paměť národa.
Bustu velitele paravýsadku Barium Josefa Šandery odhalili v Hradci Králové v parku u křižovatky U Koruny. Vrchlík padáku z díla sochaře Michala Moravce sejmula Věra Nývltová rozená Vachková, která je zřejmě posledním žijícím člověkem, který Šanderu osobně pamatuje. "Byl to vzdělaný, inteligentní člověk a velký vlastenec, který byl ochoten za svobodu své vlasti položit život," řekla. Jejího otce za pomoc parašutistům umučilo gestapo. Akci završil průlet armádní stíhací letky. Tříčlenná skupina Barium seskočila nedaleko Vysoké nad Labem v dubnu 1944 a působila v celých východních Čechách.
V Olomouci Den válečných veteránů uctili zástupci města, ruského velvyslanectví a armády odhalením opraveného památníku Osvobození Rudou armádou na okraji Čechových sadů. Rekonstrukce památníku vybudovaného po druhé světové válce, který je podle zástupců radnice největším v Česku zachovaným přes revoluční roky 1989 až 1990, stála 3,2 milionu korun.
Na veterány se ve světě vzpomíná v den, kdy před 99 lety vstoupilo v platnost příměří, kterým byly ukončeny boje první světové války. Zatímco v cizině, především v některých anglicky mluvících zemích nebo ve Francii, má svátek široký společenský ohlas, v Česku stále moc připomínán není. Oficiálně se zde slaví od listopadu 2001. Dnes slavnost v Praze doplnil křest knihy o českých vojácích na zahraničních misích Ten druhý život.
Veteránů z druhé světové války žije v současné době kolem 530, ještě před dvěma lety jich bylo přes 800. Novodobých veteránů ke konci října armáda eviduje 13 674.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
