Slibný český projekt nového druhu velkokapacitních baterií HE3DA zaujal Čínu natolik, že se patentovanou unikátní technologii pokusili údajní čínští investoři ukrást.
Čínská snaha získávat pro sebe nové technologie v oboru baterií a ukládání elektrické energie je v posledních letech patrná. Pokus o nestandardní ovládnutí čínským investorem pocítila nedávno i rozvíjející se česká firma HE3DA.
Její lithiová baterie má unikátní konstrukci se speciálním chlazením, má vysokou kapacitu i bezpečnost a přitom menší nároky na velikost. Principem jsou silné elektrody a zcela nové konstrukční pojetí.
„Radovali jsme se, že máme strategického partnera, ale tenhle sen se postupně rozplynul. Bohužel jsme v rámci investičních dohod odkryli veškeré účetnictví, odkryli jsme i technické detaily baterií, jediné, co jsme si naštěstí nechali pro sebe byl náš černý prášek (jde o materiál pro katodu, která je součástí originálního řešení baterie, pozn. red.),“ říká vynálezce baterie a ředitel firmy Jan Procházka.
Čínští „zájemci“ se proto rozhodli opatřit si zásadní součást baterie, onen „černý prášek“ bez ptaní.
„Přišli s českými i čínskými právníky, šli jsme do provozu, kladli nám řadu otázek, odlákávali naši pozornost a v jednu chvíli čínský profesor strčil ruku do boxu, nabral si vzorek a strčil si ho do kapsy svého parádního obleku. Naštěstí jsme ho chytili přímo u toho,“ popisuje pokus Procházka.
„Po incidentu následovalo jednání ve čtyřech, kde v tu chvíli Číňané sice říkali, že jsme přeci přátelé a že v dohodě pokračujeme, ale krátce poté, co odjeli, přišel problém – jejich žaloba na naši dceřinou firmu HE3DA Technologies. Museli to takto připravovat měsíce,“ dodává.
Právě kvůli této žalobě se informace o „čínském zájmu“ o českou firmu dostala znovu na veřejnost.
Tuzemská média napsala, že „německá investiční společnost CDC se soudí o zhruba 130 milionů korun s českou společností HE3DA“.
Realita je ale jiná. CDC je v Německu založená investiční firma čínského koncernu CDG, která spor o nevratnou částku za předkupní právo nevede s HE3DA, žalovanou stranou je dceřiná společnost HE3DA Technologies. Ta byla založena za účelem společné výroby s čínským investorem a částka za předkupní právo skončila na jejím bankovním účtu. Další osud zmrazené částky má určit rozhodčí soud.
Firma CDC trvá na tom, že „společnost HE3DA neplnila stanovené podmínky, nikdy nepředložila obchodní plán, účetnictví ani informace o plánovaných pracích a finančních transakcích a finanční prostředky přitom využívala nehospodárně a v rozporu s dohodou.“
To ale HE3DA zcela odmítá. „Zaplatili si předkupní právo, aby se dostali k informacím a dozvěděli se tak o nás prakticky všechno. Nechali nás dva měsíce rozinvestovat nákupy do drahých zařízení a pak v oslabení přišel útok. Je to účinná strategie, jak se zmocnit firmy a pokud někde dlužíte za nákupy, nikdo se vás ani nezastane. Geniální, ale ďábelské,“ říká Procházka.
Ovládnutí firmy a následné zbavení se existujících akcionářů je podle něj obecně velmi zneužívaný způsob, jak se Čína levně a rychle dostává k moderním technologiím.
Patrné je to právě v oboru baterií a skladování energie. Důsledkem je, že výroba lithiových baterií již není japonskou záležitostí jako kdysi, ale dnes se odehrává téměř exkluzivně právě v Číně a také v Jižní Koreji.
Dvě třetiny patentů na lithiové baterie sice vznikají v USA a v Evropě, produkce lithiových akumulátorů je zde ale prakticky nulová.
Vzniká tak závislost, která by do budoucna mohla znamenat problém. Obavy z úplné závislosti na Asii a nespolehlivosti dodávek vyslovil například na tradičním Smart Energy Forum Sven Bauer, ředitel německého lídra v oboru BMZ.
Čínští investoři kupříkladu koupili většinový podíl v americké technologické firmě Altair Nanotechnologies, jenž vyvinula unikátní nano-LTO technologii, umožňující indukční rychlodobíjení elektrobusů. To dodává autobusu elektrickou energii na 70 mil (cca 113 kilometrů) jízdy již během šesti minut.
Původní američtí investoři se návratu svých stamilionových investic nedočkali. Číňané odešli z trhu NASDAQ, osekali investory a zatímco sídlo firmy čínský investor Yinlong formálně nechal ve Spojených státech, kompletní výroba a rozvoj technologie je nyní již v Číně.
Firma to na svých stránkách podtrhuje jako důkaz správné čínské cesty. „Yinlong investoval do vývoje pokročilé bateriové technologie, lithiových baterií ke skladování energie a elektrobusů. V roce 2010 jsme koupili americkou firmu Altair Nanotechnologies, abychom ovládli světové nejvyspělejší technologie v oboru LTO (lithio-titanových pozn. red.) materiálů. Díky tomu je Yinlong globálním lídrem v zelených energetických řešeních a skvělý příklad nové čínské světové známé značky.“
Také další špičková americká firma A123 Systems v polovině minulého desetiletí začala ve velkém vyrábět svitkové lithiové baterie. Po vysokých investicích do drahého výzkumu a elektromobility se ale ocitla ve finančních problémech. V roce 2012 tuto ikonu svého oboru, do jejíhož rozvoje americká vláda investovala čtvrt milionu dolarů, ovládla čínská Wanxiang Group. Číňané ji provedli bankrotem, opět „osekali“ americké investory a výrobu článků kompletně přesunuli do Číny.
Letos v březnu společnost A123 Systems mimochodem otevřela závod na výrobu startovacích lithium-iontových baterií do elektromobilů i v Česku – v průmyslové zóně v Ostravě-Hrabové, kam se dováží, a kde se dále zpracovávají články již původem z Číny.
Čína takovým způsobem dlouhodobě získává poměrně levně, bez nákladů na výzkum a vývoj, nejmodernější západní technologie. Právě před tímto postupem a čínskými investicemi do strategických oborů varuje i Evropská komise.
„Především země jako Německo a Francie si všímají toho, že Čína se snaží skupovat strategické podniky. Bojí se toho, že by mohlo dojít k přenosu technologií i celé výroby, a jsou tam i bezpečnostní rizika,“ říká Petr Lang, programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií.
Některé investice a akvizice by podle návrhu nové směrnice Evropské unie mohly být s ohledem na bezpečnostní rizika zastaveny.
V oblasti baterií se podle Jana Procházky západní svět dostává takřka do absolutní závislosti na Číně. „Bohužel, na západní polokouli světa nyní žádné gigafactory neexistují. Pokud nepočítáme společný projekt Panasonic/Tesla, který by se mohl bateriovou gigafactory stát v příštím roce,“ říká.
Významným hráčem v oboru budoucnosti by se ráda stala sama tuzemská firma HE3DA. Ta v polovině října položila základní kámen linky pro sériovou výrobu baterií v Horní Suché u Havířova v Moravskoslezském kraji.
Pokud by vše šlo ideálně, na konci roku 2019 by firma ráda začala sériově produkovat dva typy baterií – s kapacitou 1 kWh, respektive 50 kWh.
Náklady na výstavbu závodu, který má být z drtivé většiny robotizovaný, dosáhnou během dvou let 5,5 miliardy korun. Financovat ji má investiční fond Battery Unite, za nímž je skupina českých investorů.
Text byl původně publikován na HlidaciPes.org
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
