Terezie Hlohovská, jedna z neúspěšných prezidentských kandidátek, podala k Nejvyššímu správnímu soudu podnět ke zrušení registrace kandidátních listin pěti kandidátů – Marka Hilšera, Mirka Topolánka, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga. Důvodem má být to, že stejní poslanci a senátoři podpořili více kandidátů.
Kandidátní listinu do prezidentských voleb může svým podpisem potvrdit (podat) nejméně dvacet poslanců nebo deset senátorů. Další možností je sesbírat minimálně 50 tisíc podpisů od občanů České republiky. V zákoně je stanoveno, že navrhující poslanci, senátoři nebo občan mohou podat pouze jednu listinu. V tomto ustanovení je kámen úrazu, jelikož jsou možné dva výklady, podle Hlohovské může jeden poslanec/senátor podpořit pouze jednoho kandidáta, podle ministerstva vnitra toto omezení platí pouze pro celou skupinu poslanců/senátorů. Zmínění kandidáti, kteří se sice naplno věnují prezidentské kampani, ale zatím si nemohou být jisti, že se volby skutečně budou moci zúčastnit.
Po očku tuto kauzu samozřejmě sledují i ostatní kandidáti, pro které by zásah soudu představoval elegantní zbavení se silných soupeřů.
Nejvyšší správní soud musí o této stížnosti rozhodnout do 14. prosince. Soud může rozhodnout několika způsoby. Může stížnost odmítnout pro absenci aktivní legitimace stěžovatelky (práva žalobu podat), protože usoudí, že stěžovat si lze pouze na neuznání vlastní kandidátní listiny – toto je pozice ministerstva vnitra. Případně může o stížnosti rozhodnout a přiklonit se k výkladu ministerstva vnitra. Nebo může stížnosti vyhovět a některé či všechny kandidátní listiny odmítnout.
V každém případě však rozhodnutí soudu nebude pravděpodobně znamenat konec soudních sporů. Dá se očekávat, že poražená strana, ať půjde o jakoukoliv z nich, podá ústavní stížnost. První kolo prezidentských voleb se však koná již 12. a 13. ledna a ústavní soud obvykle stížnosti projednává po několika měsících od přijetí. V krajním případě tak může dojít k anulování výsledků již proběhlých prezidentských voleb.
Dá se sice očekávat, že pokud by soud zrušil některé kandidátní listiny, tak by Ústavní soud rozhodl velmi rychle, ale i tak by šlo o významný zásah do volební kampaně, zvláště v případě, že by Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Takto ovlivnění kandidáti by pak několik klíčových týdnů před volbami v podstatě nemohli vést kampaň a asi by se po druhém kole prezidentských voleb daly očekávat další soudní spory.
Zde je nutno připomenout, že Ústavní soud již jedny volby zrušil, a to konkrétně volby do Poslanecké sněmovny v roce 2009 z důvodu protiústavního rozpuštění odcházející Sněmovny. V tomto případě ale došlo ke zrušení voleb ještě před jejich konáním.
Ačkoliv nejsem právník, dovolím si v závěru subjektivní pohled na věc. Dle mého názoru by měl Nejvyšší správní soud stížnost Terezie Hlohovské zamítnout. Zásah do volební kampaně by byl příliš velký a došlo by ke zpochybnění legitimity voleb. Zaregistrování kandidátní listiny navíc samo o sobě nic neznamená, konečnou instancí jsou v každém případě voliči. Pokud Nejvyšší správní soud nesouhlasí s právní interpretací ministerstva vnitra, měl by svému rozhodnutí dát platnost až pro další prezidentské volby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
