O prezidentskou funkci se utká všech devět uchazečů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl z formálních důvodů podnět Terezie Holovské, která zpochybnila pětici kandidátů s vícenásobnými podpisy. Prezidentští kandidáti rozhodnutí soudu vesměs očekávali a uvítali.
Soud ale zároveň zkritizoval ministerstvo vnitra za nesprávný právní názor a konstatoval, že každý poslanec či senátor může napříště podpořit jen jednoho kandidáta, který se bude ucházet o politickou podporu. Protentokrát Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek zůstávají řádně zaregistrovaní, přestože někteří zákonodárci podpořili dva, anebo dokonce tři z nich. Nikdo z těch, kdo k tomu měli pravomoc, totiž registraci kandidátů řádně a včas nenapadl.
Soudce zpravodaj Josef Baxa při kritice vnitra poukázal na letitou ústavní praxi, kterou nezpřetrhala ani změna volby z nepřímé na přímou. Nikdy v novodobé české politice nenavrhoval jeden zákonodárce, případně jeden klub nebo strana, více kandidátů na prezidenta. Kdyby neexistovaly žádné limity pro podpisy, mohli by zákonodárci v překrývajících se skupinách vyslat do boje o Hrad obrovské množství kandidátů.
„Počet kandidátů by rostl až do neuvěřitelných rozměrů a byli bychom konfrontováni se situací, že bychom tady najednou měli desítky, možná stovky potenciálních kandidátů," řekl Josef Baxa.
Soud ještě dnes verdikt zveřejní na webu, tím nabude právní moc. „Státní volební komise může bezprostředně poté zahájit další kroky ve volbě prezidenta republiky podle svého harmonogramu, konkrétně tedy vylosovat čísla kandidátů pro tisk hlasovacích lístků," řekl předseda volebního senátu Tomáš Langášek.
Holovská má právo podat ještě ústavní stížnost. Problém s vícenásobnými podpisy se teoreticky může znovu dostat na přetřes po volbě, pokud budou její okolnosti přezkoumávat soudy.
Podnikatelka a bývalá místostarostka Prahy 8 Holovská, která sama chtěla kandidovat a vnitro ji nezaregistrovalo kvůli nesplněným podmínkám, se u soudu konkrétně domáhala zrušení registrace Hanniga, Hilšera, Hynka, Kulhánka a Topolánka. Důvodem odmítnutí podnětu Holovské volebním senátem je to, že se sama nedomáhala u soudu vlastní registrace pro prezidentskou volbu - pouze zpochybnila pětici jiných uchazečů.
Ministerstvo vnitra v duplicitě některých podpisů před nadcházejícími volbami nevidělo problém - na rozdíl od první přímé volby hlavy státu. Tehdy vnitro uvádělo, že poslanci a senátoři mohou podpořit pouze jednoho kandidáta, což Holovská pokládala za racionální. Nemá podle ní logiku, aby ze Senátu a Sněmovny mohlo díky vícenásobným podpisům snadno vzejít velké množství kandidátů, když občanský kandidát musí nasbírat 50 tisíc podpisů.
První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Hilšer a expremiér, nyní manažer Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Kulhánek (ODA).
Sedmičlenný volební senát NSS byl při rozhodování o návrhu Holovské jednotný v tom, že podnět je třeba odmítnout. Soudce Miloslav Výborný se ovšem domnívá, že senát vůbec neměl procesní prostor vyjadřovat se poté k problematice vícenásobných podpisů. Navíc podle něj výklad vnitra není tak jednoznačně nesprávný, jak se může z verdiktu znát.
„Je pro mne lhostejné, že můj nesouhlas s argumentací většiny zůstal v senátě osamocen, a byť i byl příkře ocejchován, zůstávám přesvědčen, že ústavním principům mnohem více vyhovuje výklad, k němuž dospělo v řízení o registraci zpochybněných kandidátů ministerstvo vnitra," napsal Miloslav Výborný ve svém odlišném stanovisku.
Prezidentští kandidáti vesměs očekávali a uvítali rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který odmítl stížnost na jejich registraci k volbám hlavy státu. Ministerstvo vnitra se zatím nevyjádřilo ke kritice soudu, že jeho výklad zákona byl nesprávný a že poslanec či senátor bude moci napříště podpořit jen jednoho z uchazečů o prezidentské křeslo.
„Je třeba respektovat rozhodnutí soudu. Do příštích voleb bych byl ale rád, aby se právníci včas shodli na pravidlech, která zajistí, aby k takové situaci už nedošlo," komentoval soudní verdikt bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Stejně jako podnikatel Michal Horáček a prezident Miloš Zeman kandiduje na základě občanské nominace na rozdíl od zbývajících šesti adeptů.
Diplomat Pavel Fischer ocenil, že soud rozhodl rychle. „To, co občan dneska potřebuje slyšet, je jistota, že volba proběhne podle jasných pravidel, to cítím jako klíčovou věc," řekl. Fischera na prezidenta nominovalo 17 senátorů, jeho registrace ale na rozdíl od ostatních parlamentních nominantů zpochybněna nebyla.
„Pan doktor Hilšer je spokojen s výsledkem soudu. Soud dopadl tak, jak očekával," uvedl na dotaz Tomáš Nakládal ze štábu lékaře Marka Hilšera. Poukázal na to, že Hilšer měl potřebný počet podpisů deseti senátorů, kteří podepsali petici pouze jemu. Hilšera nominovalo celkem 11 senátorů, z nichž lidovec František Bradáč (KDU-ČSL) je podepsán i pod nominací bývalého premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka spolu s devíti dalšími senátory.
Bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA) získal a předložil nominaci s poslaneckými podpisy jako první, uvedl jeho mluvčí Vladimír Šulc. Není chybou Kulhánkova týmu, pokud státní správa zákon nevyložila správně. Kulhánka podpořilo 24 poslanců, potřeba jich bylo nejméně 20. „Navíc jsem získával podpisy v dobré víře, že se někteří nepodepíší dvakrát," řekl dnes Vratislav Kulhánek při debatě osmi kandidátů na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
S poslaneckou nominací kandidují také předseda strany Rozumní Petr Hannig a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), který v Brně uvedl, že je klíčové, aby v demokratické společnosti fungovala právní jistota.
V Brně se k rozhodnutí vyjádřili i Michal Horáček a Mirek Topolánek. „Kdyby soud rozhodl opačně, skončil by případ u Ústavního soudu. Je dobře, že soud nezasáhl do voleb retroaktivně. Všechno by se opozdilo a zamotalo. Důležité je zákon novelizovat tak, aby to bylo příště zcela jasné," řekl Mirek Topolánek. Horáček prohlásil, že se zcela podřizuje rozhodnutí soudu a respektuje nezávislost soudní moci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
