Již poměrně dlouho dobu u nás vládne vláda bez důvěry. Proč se strany stále nejsou schopny dohodnout? Důvodů je celá řada.
Můžeme začít třeba u toho, že prezident Zeman se rozhodl využít svůj první pokus k dokonání své pomsty na Bohuslavu Sobotkovi. Andrej Babiš pak vládu nejprve sestavil a až pak se pokusil pro ni hledat podporu. Tento postup je přesně opačný, než jak se v parlamentních režimech obvykle sestavuje vláda (v ČR se o něj pokusil jen Mirek Topolánek, se stejným výsledkem jako Babiš, i když hlasování bylo výrazně těsnější), a tak nepřekvapivě jeho vláda důvěru nedostala. Podle české ústavy však má vláda úplně stejné pravomoci, jako kdyby ji dostala. Babiš je tedy v poměrně komfortní pozici, kdy má loajální ministry a jakákoliv koaliční vláda bude z jeho pohledu horší. Ostatně svou preferenci pro menšinovou vládu Babiš vyslovil opakovaně.
Velmi důležitým faktorem je také trestní stíhání Babiše. Je pravděpodobné, že kdyby Babiš místo premiéra přepustil někomu jinému, tak by se sestavení vládní koalice stalo výrazně jednodušší. Jelikož většina ostatních stran podmínila (a zatím na této podmínce dosud trvají s výjimkou ČSSD) jednání o vládě absencí trestně stíhaných osob v této vládě, tak se okruh potenciálních vládních partnerů redukoval na KSČM, SPD a ČSSD.
S ČSSD se však až do zvolení nového vedení strany dalo vyjednávat jen velmi obtížně, což také jednání zdrželo. Pak následovala řada neplodných setkání představitelů ČSSD a ANO, ani jedna ze stran nebyla ochotná ustoupit, a tak jednání skončila neúspěchem. Nechuť části poslanců ANO ke koalici k SPD pak přiměla vedení ANO k ústupkům, otázka je zdali dostatečným.
ČSSD je navíc ve velmi problematické situaci. Pokud do vlády vstoupí, bude mít jen velmi slabou pozici. A představitelé ČSSD toto ví. ANO totiž není ideologicky vůbec zakotveno a lze si stejně dobře představit, že bude ANO hlasovat s ODS o snížení daní, jako že bude hlasovat s KSČM a ČSSD o zvýšení daní. Babiš potřebuje hlasy ČSSD jen jednou, při hlasování o důvěře. Právě proto chtějí představitelé ČSSD po ANO písemné záruky, že ANO nebude ČSSD v parlamentu obcházet, a ANO jim je nechce (zatím?) dát, protože by to omezilo manévrovací prostor hnutí. ČSSD navíc chce odstranit některé členy SPD z funkcí ve sněmovně, aby omezila možnost spolupráce mezi oběma hnutími. Přistoupí Babiš na tento tvrdý požadavek? Nebude skutečně nikdy potřebovat Okamurovy poslance?
Vedení ČSSD si navíc velmi zkomplikovala život tím, že se rozhodlo předložit eventuální koaliční smlouvu do vnitrostranického referenda. Obava, že členové smlouvu odmítnou, vede vyjednavače ČSSD k jen malé ochotě ke kompromisům. K těm by naopak mohlo vést v onom referendu, kdy ČSSD dnes avizovala, že formulaci otázky do vnitrostranického referenda připraví předsednictvo strany. I tady se tak mohou dít zajímavé věci…
Ochotu jiných stran ke koalici z ANO nepochybně také poznamenalo to, jak dopadli minulý koaliční partneři ANO. Mnoho politiků se totiž domnívá, že ANO si přisvojilo všechny úspěchy minulé vlády a všechny neúspěchy „hodilo“ na své koaliční partnery. Na druhou stranu, v dlouhodobějším horizontu jsou jedinou alternativou k vládě s důvěrou předčasné volby. A na nové volby nemá většina stran dostatečné množství peněz…
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
