Plotů proti uprchlíkům ve světě přibylo. Mají ale nechtěné vedlejší efekty

Na studii, která dopady detailně popisuje, upozornil nedávno v časopise Vesmír zoolog Jan Robovský z Jihočeské univerzity.

V rámci států EU je oploceno asi 350 – 450 kilometrů hranic, na vnějších hranicích EU je to už zhruba 2250 kilometrů, na Kavkaze 1880 km. Prim drží střední Asie s hraničním oplocením v celkové délce 21 tisíc kilometrů.

Ploty a bezpečnostní bariéry v Evropě a střední Asii, informace platné k roku 2016.

(Dokument s popisem konkrétních plotů a bariér na jednotlivých hranicích je ke stažení ZDE)

Vlci a medvědi na Balkáně

Rychlá stavba plotů v roce 2015 byla reakcí na uprchlickou krizi v Evropě a v politickém rozhodování ohled na životní prostředí nehrál žádnou roli.

„Budování plotů v EU je často v rozporu s mezinárodními úmluvami a legislativou EU. Autoři studie nabízejí řešení, jak zmírnit jejich efekt a učinit je pro zvěř méně nebezpečné či průchodné. V mnoha případech však jistě narazí na praktickou bezpečnostní a politickou realitu,“ konstatuje v textu pro Vesmír Jan Robovský.

Podobně se ploty a bariéry začaly už dříve stavět v Asii po útocích z 11. září 2001.

„Tyto ploty představují zásadní hrozbu pro divoká zvířata. Kromě toho, že zvířata bezprostředně zabíjejí, jsou i překážkou na cestách k sezónním zdrojům potravy a značně snižují i velikost populace zvěře,“ vysvětlují autoři studie.

Česku blízkým příkladem jsou například ploty na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem nebo ploty na hranicích Maďarska se Srbskem a Slovinskem.

Jde tak například o ochranářsky cennou oblast Dinárských hor na slovinsko-maďarských hranicích, kde se běžně vyskytují vlci, medvědi a rysi.

Jak ale ukazuje obrázek níže, kvůli opatřením namířeným primárně proti lidem je rozvoj jejich populace ohrožen.

A: Bezpečnostní plot (červené čáry) mezi Slovinskem a Chorvatskem od sebe odděluje populaci rysů, vlků a medvědů a má vliv na jejich životaschopnost. B: Očekávaný efekt plotů na populaci medvěda hnědého. Body označují jednotlivé medvědy, linky mezi nimi pak příbuznost, což dokazuje problémy, jež ploty způsobí. C a D: Výsledky GPS mapování pohybu vlků a rysů dokazují, jak běžně tato zvířata hranice překračovala.

Podobné problémy lze najít na rusko-finských či polsko-běloruských hranicích. Ukázkou, jaký vliv mají ploty na migraci zvířat, je i tento obrázek z Mongolska.

A: Bezpečnostní plot podél mongolsko-čínské hranice tvoří nepřekonatelnou bariéru například pro kulany (poddruh osla asijského) a další velké býložravce na jihovýchodě Gobi. B: Stádo kulanů v zemi nikoho mezi mongolským a čínským plotem. Foto: Petra Kaczensky

Proti černé zvěři

Zmiňované bariéry jsou primárně určeny proti lidem, vzniknout mají ale i ty zaměřené hlavně proti zvěři. Dánsko nově oznámilo, že postaví na hranici s Německem 70 kilometrů dlouhý plot.

Vysvětluje to snahou, aby se do země nedostali divočáci nakažení africkým morem prasat. Nákaza se v poslední době rozšířila například mezi divokými prasaty v Česku či Polsku. Pro Dánsko, které je významným vývozcem vepřového masa, by podobná nákaza mohla být těžkou ranou.

Podle autorů studie jsou sice ploty politickou realitou, ale před vedlejšími dopady nesmí vlády zavírat oči. Zvyšují se tím podle nich nároky na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody a ohrožených druhů.

„Pokud jde o EU, můžeme jen doufat, že nedávno postavené ploty uvnitř Evropské unie budou odstraněny poté, co politici přijmou jiná opatření na boj s uprchlickou krizí,“ doufají autoři studie.

Realita jim ale za pravdu nedává. Například Maďarsko své ploty na hranicích se Srbskem naopak hodlá zpevňovat.

Jak také letos v lednu napsal server Politico, právě žiletkový plot na hranicích Maďarska se Srbskem vybudovaný v roce 2015 (175 metrů dlouhý a 3,5 metrů vysoký) zabránil průchodu tisíců uprchlíků na Západ, má ale i jiné nechtěné oběti. Například hlodavce – slepce, kteří jsou kriticky ohroženým druhem.

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org.