Česká republika míří k nové vládě, alespoň na papíře. Andrej Babiš se prostřednictvím svého vyjednávacího týmu sice dohodl s horlivými představiteli ČSSD programovém prohlášení i obsazení resortů, u čehož sekundují po moci lačnící komunisté, ale ještě zdaleka není hotovo. Finální slovo budou mít členové Sociální demokracie. Co by ale následovalo, pokud by ale vnitrostranické referendum neposvětilo vzájemný „svazek“? Čekala by nás další úřednická vláda, které bychom mohli říkat například Rusnok 2?
Nyní budou mít poslední slovo členové sociální demokracie, kteří se ve vnitrostranickém referendu zamyslí nad tím, jestli zůstanou v opozici, vyřeší vnitřní problémy a do příštích voleb půjdou silnější (a podle mnohých si tím zachovají tvář), a nebo podruhé kývnou Andreji Babišovi, budou s ním sdílet slasti a strasti vládnutí (a podle mnohých tím tvář zcela ztratí).
Vnitrostranické referendum ČSSD o vstupu do vlády s ANO, kterou bude tolerovat KSČM, se bude konat od 21. května do 14. června. Výsledky budou známy 15. června. Ještě před referendem sociální demokraté oznámí jména svých kandidátů na pět ministerských míst, které by měli v případném koaličním kabinetu obsadit.
Hlasování ale nemusí být zdaleka jednoznačné, jak by se mohlo zdát, zasvěcení dokonce tipují, že členská základna vystaví vládě s Babišem stopku. Co by se dělo pak?
Na současné platformě Babiš vládu nesloží. Proti alternativě SPD a KSČM se postavili dokonce i někteří Babišovi věrní. Předčasné volby nechtějí ani samotní poslanci řady stran na hranici volitelnosti, ani prezident Zeman. Navíc jedinou stranou, která má na předvolební kampaň peníze, je Andrej Babiš (pardon, tedy ANO 2011). A právě tady začínají zajímavé spekulace, které se po Praze šíří závratnou rychlostí a i my jsme je zachytili z několika zdrojů.
Prezident Zeman, který s ústavou vlastním právním názorem dokáže vykouzlit různé věci, je údajně připraven zachovat se znovu „státotvorně“ (rozumějte koncentrovat sílu) pokusem nastolit další úřednickou vládu, která by dovedla zemi k předčasným volbám, nebo k třetímu pokusu určenému pro předsedu sněmovny (či jeho delegáta). Eventuální volby by se „bohužel“ (šlo by samozřejmě o prezidentův záměr) nestihly s komunálními volbami na podzim, ale byly by až příští rok. Případné předání třetího pokusu předsedovi sněmovny (nebo jeho delegátovi), jednání o vládě a jmenování vlády by také nebyly přes noc. Pan Rusnok, respektive paní Rusnoková, a jejich (prezidentem vybraní) ministři a ministryně by před sebou měli zhruba tři čtvrtě roku vlády, s níž by de facto ani odpor sněmovny nemohl nic udělat.
Na protesty by mohl prezident odpovědět Babišovi, že nebyl schopen sestavit funkční vládu a zcela selhal. Dále poté politickým stranám, že nechtěly jednat o vládě s vítězem voleb Andrejem Babišem, tak že teď mají šanci podpořit vládu bez Andreje Babiše a také veřejnosti, že ho vůbec nezajímá, co si veřejnost myslí.
Foto By David Sedlecký [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], from Wikimedia Commons
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
