Analýza současného stavu jednání o vládě: O slovo se hlásí komunisté

Pozice komunistů je paradoxní. Dosáhly nejhoršího volebního výsledku v polistopadové historii, jsou však nejblíže podílu na vládě (minimálně od let 2005-2006, kdy s nimi spolupracoval Jiří Paroubek). Komunisté si začali klást požadavky, protože vědí, že se bez nich Andrej Babiš při sestavování vlády neobejde. Jejich požadavky jsou dvojího typu, jednak chtějí křesla ve státních firmách a také právo ovlivňovat personální složení vlády.

Sociální demokraté si hned nad touto situací umyli ruce, prohlásili, že vyjednání podpory je čistě záležitostí ANO. To je poněkud podivný postoj pro koaličního partnera. Představitelé strany pravděpodobně nechtějí před vnitrostranickým referendem s komunisty jednat, aby kvůli tomu někteří jejich členové v referendu nehlasovali proti vládě.

Jak referendum dopadne, nelze v současnosti předvídat. Co by se stalo, kdyby členové vládní angažmá odmítli?

V první řadě by to znamenalo blamáž pro vedení ČSSD, které by dost možná bylo nuceno odstoupit. ANO již hrozilo ČSSD předčasnými volbami v případě odmítnutí, což by pro socdem v současné formě znamenalo existenční potíže.

Pro vypsání předčasných voleb by však Babiš musel získat by sněmovně dalších 42 hlasů a ostatní strany zatím nemají příliš důvodů pro předčasné volby hlasovat. Většina stran nemá na nové volby peníze a navíc průzkumy preferencí zatím žádné velké přesuny hlasů mezi stranami nezjistily. Prezident Zeman zatím odmítá variantu, že by sám sněmovnu rozpustil v případě tří neúspěšných pokusů o sestavení vlády.

Druhou možností je druhý pokus o menšinovou vládu podporovanou SPD a KSČM. Před několika týdny se sice značná část poslanců ANO postavila proti této variantě, ale situace by po referendu v ČSSD mohla být jiná. Jednak by tato varianta byla v případě, že by Babiš neustoupil a nepředal křeslo premiéra někomu jinému, asi jedinou možností, jak sestavit vládu s důvěrou. Navíc dva z výraznějších poslanců ANO (ministři Pelikán a Stropnický), kteří se proti spolupráci s SPD stavěli, oznámili svůj odchod z politiky. A začínají se pomalu vypouštět lakmusové papírky neutrálního postoje vůči spolupráci s Okamurou, například ústy muže číslo 2 stranické základny Jaroslava Faltýnka.

Jak již bylo zmíněno výše, třetí možností jak sestavit vládu by byla vláda bez Andreje Babiše. Ten však takovouto variantu zatím rozhodně odmítal a i jeho stranické kolegyně a kolegové se k dané možnosti staví odmítavě. V každém případě však země bude bez vlády s důvěrou ještě minimálně několik týdnů. Výsledky stranického referenda ČSSD mají být zveřejněny 15. června a formální proces jmenovaní premiéra a zbytku vlády a hlasování o důvěře také bude nějakou dobu trvat.

Teoreticky je zde ještě čtvrtá možnost, prezident Zeman by mohl jmenovat „úřednickou“ vládu, jako to udělal v roce 2013. Zásadní rozdíl oproti roku 2013 je však v tom, že nyní by se jednalo o druhý pokus prezidenta, a pokud by Zemanova vláda nedostala důvěru, iniciativa by přešla do rukou předsedy Sněmovny Ondráčka z ANO. A ten by pravděpodobně předsedou vlády opět jmenoval Babiše a celé kolečko jednání by se mohlo začít opakovat.