Praha není Vídeň. A ani dlouho nebude. Zatímco rakouská metropole byla letos už podeváté v řadě vyhlášena celosvětově nejlepším městem pro život, Praha se umístila na 69. místě. Inspiraci nabízí v exkluzivním rozhovoru pro HlídacíPes.org legendární vídeňský starosta Michael Häupl, který tento týden odejde po 24 letech z úřadu.
Häupl kromě jiného dokázal rakouskou metropoli provést i migrační krizí v časech, kdy všude kolem posilují populisté.
„Starosta potřebuje manévrovací prostor, vídeňská ústava mi přeje,“ říká Michael Häupl, který minulý týden v Praze s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) zahajoval Dny Vídně. Právě Krnáčová si naopak stěžuje na omezené pravomoci primátorky například při prosazování velkých dopravních staveb a říká, že „kdyby bylo po jejím, už se staví“.
Vídeňský starosta řídil své město šestkrát déle než ona. Posledních devět let v řadě Vídeň získala celosvětové prvenství v kvalitě života podle organizace Mercer a pod vedením Häupla se kromě tradičního kulturního centra stala i centrem vědeckým.
V rozhovoru pro HlídacíPes.org Häupl přiznává, že město dostalo v jeho éře dva velké impulzy v podobě pádu železné opony a vstupu Rakouska do Evropské unie. „Kdybychom byli také rozdělení železnou oponou, nebyli bychom tam, kde jsme dnes,“ připouští.
Není moc politiků, kteří by po skoro čtvrtstoletí odcházeli z vrcholné funkce s nadšenými výkřiky davu „přídavek, přídavek“ jako vy nedávno na prvomájové slavnosti ve Vídni při vašem posledním projevu. Našli jste ve Vídni odpověď na to, jak evropská sociální demokracie přežije 21. století?
To je přehnané, ale i ten 1. máj ukázal, že sociální demokraté musejí být hlavně autentičtí. Neschovávat se třeba za neoliberalismus nebo ještě něco horšího. Je potřeba zůstat svůj a voliči pak vědí, co kupují, a jsou ochotní to podpořit.
Dobře, vy jste tedy autentický sociální demokrat?
Říkají to o mě…
Jak se to dělá?
Byl bych rád, aby rakouská sociální demokracie byla celostátně tak úspěšná, jako jsme my ve Vídni, tedy, že by strana měla 35 procent hlasů ve volbách a funkci premiéra. Ale všechno je to o lidech, a to je těžká věc. Rakouští sociální demokraté jsou teď každopádně na dobré cestě přepnout se z vládní strany na tu opoziční.
V Praze jste před týdnem spolu s primátorkou Adrianou Krnáčovou zahajoval historicky první pražské Dny Vídně. Čím se Praha může od Vídně inspirovat?
Nechci dávat jiným starostům nevyžádané rady. Ale klíčové je, aby starosta měl co největší manévrovací prostor. Když nemůže o ničem rozhodovat, má to těžké. Vídeň je jiná v tom, že městská ústava dává starostovi silnou pozici oproti městskému zastupitelstvu (Vídeň má zároveň statut samostatné spolkové země, pozn. red.)
Ptám se spíš na to, jestli se dá okopírovat vídeňská kvalita života, kde město vede už devět let celosvětové žebříčky.
Zeptám se sám – víte, kolik má Praha městských částí? Padesát sedm? My teď ve Vídně zcela vážně přemýšlíme o tom, že městské části (obvody –„Bezirke“, celkem jich je ve Vídni 23, pozn. red.) budeme slučovat, že městské části budou větší, a tím se zlepší možnosti, jak prosazovat plánování města.
Když ve Vídni postavíme něco ve veřejné dopravě nebo novou ulici, já na to nepotřebuji souhlas městské části. Stačí, že to schválí vídeňské zastupitelstvo. Ve Vídni samozřejmě existují občanské iniciativy, které bereme velmi vážně. Třeba proti severovýchodní části obchvatu města jich bylo asi sto. Stavbu to ale nezastavilo.
Takže jaká je ta rada pro Prahu?
Jednat a dotahovat věci do konce. Diskutovat samozřejmě ano, sám jsem ochotný obětovat diskusi nad projektem třeba rok, ale pak to prostě zrealizujeme.
Zeptám se ještě jednou – jsou úspěchy Vídně vůbec přenositelné jinam, když má město tak specifickou politickou tradici? „Rudé Vídni“ vládnou vaši socialisté nepřetržitě od 2. světové války…
Podle mě je třeba nefér srovnávat Vídeň s Berlínem. Ten byl dlouho rozděleným městem, jeho velká část „zmizela“ za železnou oponou. Vídeň toho byla ušetřena a měla úplně jiné možnosti rozvoje. Podívejte se na bytovou situaci – 62 procent Vídeňanů dnes bydlí v „sociálních bytech“, tedy v takových, kde cena nájmu za čtvereční metr nepřesahuje 7 eur (cca 175 Kč, pozn. red.). To je výsledek toho nepřetržitého vývoje. Kdyby kdysi železná opona protínala Rakousko a Vídeň, vypadalo by to u nás úplně jinak.
Praha a její současná primátorka Krnáčová se hodně upíná k pojmu Smart City a Vídeň si bere jako jeden z příkladů. Sama definuje „Smart City“ jako město, které umí pracovat s daty a využívat je pro svůj vlastní rozvoj. Souhlasíte, nebo je ten pojem širší?
Je v tom mnohem víc. Já bych Smart City neomezoval jen na samotný rozvoj digitálních technologií. Důležité je, jak tyhle technologie dokážeme využívat pro rozvoj společnosti.
Pojem Smart City se v Praze hodně zúžil, třeba na chytré lavičky napájené solární energií, kde je možné dobít si mobil nebo se připojit k internetu. V čem konkrétně je Vídeň „chytřejší“ než ostatní města?
Je to zatím spíš úkol, který jsme si dali. Ale chytré město je pro mě spojeno třeba se vzděláváním. Před sto lety se sociální demokracie snažila vymýtit analfabetismus. Dnes se musíme snažit potlačit „digitální analfabetismus“, aby nikdo v době digitální revoluce nezůstal stranou. Protože když nebude rozumět jazyku moderních technologií, ať už kvůli svému sociálnímu backgroundu nebo věku, tak zůstane pozadu. Takže Smart City jsou samozřejmě data a jejich využití. Ale musí to být využití pro spravedlivý rozvoj společnosti.
Vídeň je specifická svou historickou sociální soudržností. Ve městě neexistují no-go zóny nebo sociálně vyloučené lokality. Platí to stále i po migrační vlně z roku 2015, kdy město přijalo pod vašim vedením tisíce uprchlíků?
Zatím poslední magistrátní a zemské volby ve Vídni v říjnu 2015 byly uprostřed toho všeho a my jsme je vyhráli – navzdory migrační vlně, ne díky ní. To, co jste říkal o Vídni, podle mě platí a myslím, že si kvůli tomu vídeňská sociální demokracie bude mít hodně co vyříkávat s novou rakouskou vládou – ta svoji politikou podporuje segregaci a jde proti solidaritě třeba s chudými (od loňska je v Rakousku u moci koalice lidovců a Svobodných, kteří mají blízko ke krajní pravici a dlouhodobě útočí na přistěhovalce, pozn. red.). A to bude problém, nejen pro Vídeň, ale pro města po celém Rakousku.
Není to jen Rakousko. Populismus je silný i v okolních zemích. Jak vidíte budoucnost střední Evropy?
Obnovené sklony k nacionalismu, odklon od solidarity, to mi dělá starosti, od AfD v Německu, až po Itálii nebo Řecko. Takovou krajně pravicovou stranu máte i v Česku. Je to všude stejné, tyhle strany posilují a sociální demokracie ztrácí. A všude tam se taky sociální demokraté nechovají jako správní sociální demokraté.
Zopakoval bych ještě první otázku z rozhovoru – při vaší poslední veřejné řeči vám fandilo celé vídeňské náměstí. Je to proto, že máte tzv, „Schmäh“, tedy charakterové vlastnosti typické údajně právě a jen Vídeňanům?
Ten pojem se opravdu nedá přeložit. Je to specifický vídeňský humor, který si někteří mohou vyložit jako urážku. To jsou ale lidi, kteří žádné „Schmäh“ nemají. Je to takový způsob, jak lidem říkat mírné nepravdy a trochu je vodit za nos a dobírat si je.
To říká o kořenech svého politického úspěchu dlouholetý vídeňský starosta…?
Nejde jen o nepravdy, ale i to, umět říct pravdu tak, aby ji ten druhý dobře přijal. To je „Schmäh“.
Text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
