Češi jsou odolnější vůči falešným zprávám než Slováci. Nová studie řadí Česko ve schopnosti čelit například prokremelské propagandě – byť těsně – spíše na západ Evropy. Za špičkou ze skandinávských zemí přesto ČR výrazně zaostává. Kromě vzdělávacích kritérií i v jedné zdánlivé maličkosti – už si moc neumíme věřit navzájem.
Cesta k sebevědomé společnosti, která sebou nenechá manipulovat, vede přes kvalitní vzdělání a svobodná média. Dávno známá doporučení teď dokládají i nová čísla v „Indexu mediální gramotnosti“.
Sestavila ho bulharská pobočka nadace Open Society Fund. A právě Bulharsko, které nyní předsedá Radě EU, spolu s dalšími balkánskými státy skončilo na dně jejího žebříčku. Česká republika pak těsně za půlkou.
Index kombinuje několik faktorů, například: jak jsou média v dané zemi svobodná (tenhle faktor má při hodnocení nejvyšší váhu), jaké jsou výsledky žáků v mezinárodním šetření PISA a také, jak si lidé v daném státě věří mezi sebou navzájem.
Autoři studie upozorňují, že jednotlivé faktory jsou často propojené, tedy že bez kvalitního výsledku v jedné oblasti nelze dosáhnout dobrého výsledku v jiné – například bez kvalitního vzdělání (dobré výsledky v šetření PISA) se těžko rozvíjí kritické myšlení i digitální gramotnost, bez kterých nelze odolnost proti falešným zprávám posílit ani vybudovat.
Není náhoda, že na špičce indexu skončilo s odstupem Finsko, jehož vzdělávací systém je celosvětově chápán jako příklad pro ostatní.
Výborné výsledky mají i Nizozemsko nebo Švédsko (jak se například Švédové připravují na informační válku s Ruskem, popsal HlídacíPes.org).
„Lidé s vyšším vzděláním cítí větší kontrolu nad svými životy a nevěří tolik jednoduchým řešením,“ konstatuje studie.
Jedním z kritérií čerstvého indexu je i důvěra mezi lidmi v jednotlivých zemích žebříčku. Autoři připomínají, že jedním z principů dezinformací i tzv. hybridní války, kterou v současnosti proti Západu vede Rusko, je vnést nejistotu a polarizaci do západních společností.
Fake news jsou pro to ideálním nástrojem – vytvářejí dojem, že „pravda neexistuje“ nebo že „pravda je někde uprostřed“, případně že „každý může mít svoji pravdu“.
Index mediální gramotnosti tedy mezi odolností proti falešným zprávám a vzájemnou mezilidskou důvěrou vidí jasnou spojitost. Sociálně
soudržné společnost lze jen těžko dezinformacemi „rozložit“. A naopak už rozdělené společnosti musí složitě vzájemnou důvěru obnovit, jinak budou proti fake news stále zranitelnější.
Jak je na tom konkrétně Česko a Slovensko, podrobně mapuje i jiná nedávno zveřejněná studie think tanku Globsec, která se věnovala dezinformacím ve střední Evropě.
Z ní vyšli Češi jako ti, kdo příliš nevěří rozšířeným konspiračním teoriím. Tedy alespoň ve srovnání s nejbližšími postkomunistickými sousedy.
Například s výrokem, že „svět ovládají Židé“ a „kontrolují tajně vlády a instituce“, souhlasilo 52% oslovených Slováků a 25% oslovených Čechů.
V případě konspirační teorie o tom, že útoky z 11. září 2001 spáchala americká vláda a ne islámští teroristé, nesouhlasilo 73% Čechů a jen 41% Slováků.
Ve výše zmiňovaném Indexu mediální gramotnosti ale skončily obě země podobně, v rozmezí tří míst na žebříčku.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
