Ve věku 91 let zemřel ve čtvrtek 7. června politický vězeň František Suchý, který zažil hrůzy nacistického i komunistického teroru. Spolu se svým otcem, který byl ředitelem strašnického krematoria, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu, aby mohly být jednou pohřbeny důstojně. V roce 1952 byl za špionáž a velezradu odsouzen k 25 letům žaláře. Ve věznicích strávil do svého propuštění 12,5 roku. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989.
V roce 2011 ho bývalý prezident Václav Klaus za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, loni v listopadu obdržel Cenu Paměti národa.
Suchý spolu se svým otcem uchránil v době protektorátu jména 2200 popravených, kteří měli být anonymně pohřbeni do hromadného hrobu. Tajně opisovali seznamy a urny s popelem ukrývali na odlehlém místě hřbitova. O jejich úmrtí informovali příbuzné. V době pražského povstání otec i syn bojovali se zbraní v ruce.
Po únoru roku 1948 se rodina Suchých postavila i komunistickému režimu. V krematoriu schraňovali popel obětí komunistů, který měl být zlikvidován. Takto ukryli například urnu s popelem Milady Horákové, v době nacismu to byla například urna s popelem generála Josefa Mašína.
Po komunistickém převratu začali také pomáhat rodinám, které byly převáděny přes hranice. František Suchý mladší byl v kontaktu s odbojovou skupinou, která šířila letáky. Osudnou se mu stalo ukrývání agenta chodce Jaroslava Koudelky, který ho nakonec po mučení prozradil. Dostal za to pětadvacetiletý trest.
Poslední rozloučení se koná ve čtvrtek 14. června ve 12:40 v malé obřadní síni strašnického krematoria.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
